Žárlivost nebo jen obavy?
15. 03 2010 | Žárlivost je prý kořením celého vztahu. Jenže někdy může být pěkně jedovatým a někdy pro partnerství dokonce až smrtelným. Ale proč žárlíme? Jak se máte chovat správně a co přesně dělat, když se s tímto kořením rozsype pytel….Není žárlivost jako žárlivost.
Psychologové připouštějí, že do určité míry lze vaše pocity, které doprovázejí žárlivost, pochopit. Pokud o druhého člověka stojíte je zcela normální cítit jakýsi určitý neklid při představě, že by dotyčný odešel, v horším případě se zamiloval do někoho jiného nebo měl sex s někým jiným. Ale pozor, povaha člověka hraje v žárlení také velkou roli. Není žádným tajemstvím, že nejčastěji se takto projevují lidé extrémně úspěšní nebo naopak nejistí jedinci s nízkou sebedůvěrou. Záminkou k žárlivosti může být v podstatě cokoliv. Žárlivec vidí v jakémkoliv jednání partnera nějaký záměr. Jakmile zavětří sebemenší podezření, zmocní se ho zkrat…… Jak říká klasik partnerských vztahů Miroslav Plzák : „Věrnost prokázat nelze“.
Vždyť to znáte sama - vysvětlujete jak chcete, že jste byla u holiče a pak jen nakoupit, ale ten váš žárlivec začne vše dopodrobna rozpitvávat a analyzovat, až najde nějakou nesrovnalost a vás obviní ze vztahu s vaším homosexuálním kadeřníkem. Žárlivec bohužel nevěří, že každý vztah je jedinečný a neopakovatelný. Aby toho nebylo dost, jinak žárlí muži a jinak ženy. Ženy nejčastěji za „nesnesitelnou“ označily nevěru citovou, mužům nejvíc vadila představa pohlavního styku partnerky s jiným mužem. Muži dokonce žárlí takřka ihned po vzniku vztahu, ženy většinou později. Ačkoliv diagnóza „žárlivost“ oficiálně neexistuje, psychologové ji pracovně rozdělili do několika kategorií :
Žárlivost vyvolaná konkrétním podmětem – touto žárlivostí častěji trpí ženy. Partner vysvětluje cosi své kolegyni na baru. Vy sedíte opodál, nejste do debaty zapojena. A kolegyně se neustále na vašeho partnera usmívá, až získáte dojem, že spolu flirtují.
Žárlivost z podstaty povahy – pozor, pozor, tato žárlivost je dědičná. Takový člověk má problémy se žárlivostí ve všech vztazích.
Žárlivost chorobná – taková žárlivost má formu paranoie. Projevy jsou prakticky totožné s některými závažnými psychotickými poruchami.
A jak nežárlit?
Žárlivý člověk pochybuje o tom, že by ho ten druhý mohl doopravdy milovat. Je si sám sebou velice nejistý. Musí se stát nezávislým jedincem s vlastními zájmy. Pokud máte se žárlivostí problémy, zkuste to začít řešit. Věnovat se svému partnerovi, všímat si ho a být v jeho společnosti. Uvidíte, že vaše žárlení je kolikrát zbytečné.
|
|
|
|
|
|
