Takový divný dům
11. 03 2010 | Za dobu existence lidstva se bezpochyby mnohé změnilo, ale nejstarší řemeslo, prodejná láska, nikoliv. Její formy byly už v historii víceméně identické – snad s výjimkou antiky, kdy se provozovala i v chrámech………… Vykřičený dům, veřejný dům, dům rozkoše, dům slasti nebo dům radosti. Hovorově - bordel.
Trocha historie
Nejvíc nevěstinců bylo odjakživa situováno do přístavních oblastí, aby lehké ženy vyhověly zejména námořníkům po dlouhé plavbě nažhavených na pohlavní styk. Přístavy ležely hlavně na okraji města a nebyly moc zalidněné, což této činnosti vyhovuje vždy nejvíce.
Prostituci neznali snad jen v jediném starověkém státě – ve Spartě. Důvod spočíval především v rovnoprávnosti obou pohlaví. Žena mohla být svému choti kdykoliv nevěrná stejně jako on jí, a to bez toho, aby za své "provinění“ nesla následky. Chlapcům byly návštěvy veřejných domů vřele doporučovány i mnohem dřív, než vůbec začali sexuálně žít, a to dokonce vlastními rodiči! Už v té době také pro tuto profesi existovaly živnostenské listy a majitelé veřejných domů odváděli státu daně – právě z nich postavil v Aténách Solón chrám bohyně Afrodity!
Ani císař Augustus se v poměrně striktních zákonech na podporu rodiny proti prodejné lásce nepostavil. Mnozí vládci prostituci odsuzovali, jiní zase potají vyhledávali, občas se potomek prostitutky dokonce proslavil a vystřídal na trůně svého urozeného otce. Od 11. až do konce 15. století nebyla kupodivu prostituce, i přes bigotní názor katolické církve na sexuální praktiky, téměř nikde v Evropě zakázaná! K majitelům domů lásky patřili nejen bohatí měšťané či šlechtici, ale i obce, kláštery či paradoxně samotný papež. Známý chlípník v šarlatovém rouše Sixtus IV. dostával z každého nevěstince, který nechal postavit, a věřte, že jich bylo, až 20 tisíc dukátů ročně na daních. Když do německého Ulmu přijel v roce 1435 císař Zikmund (liška to ryšavá), dal mu magistrát k dispozici městský „bordel“.
Právě tehdy také vznikaly cechy prostitutek, tedy něco jako odbory. Za cíl omezit ohniska nákazy pohlavními chorobami bylo zavedení zdravotních knížek, směrování chodu prostituce do určitých oblastí, tzn. „kontrolních ulic“, a zabránit vykořisťování lehkých děv kuplíři. Na svou dobu dost pokroková pravidla. Kéž by dnes platila u nás! K vytěsnění prostituce na periferii, a tím i do podsvětí, došlo až v roce 1494. A to nikoli kvůli ohrožování mravnosti, ale kvůli rozsáhlé epidemii syfilidy, kterou na kontinent zavlekli námořníci Kryštofa Kolumba. Nevěstince byly proto úředně, a na sakra dlouho, zavřeny a tento stav zůstal nezměněn i poté, co nebezpečí nákazy dávno pominulo. A jak víme, přetrval až do dnešní doby.
Není bordel jako bordel
Bordel je francouzský výraz složený ze slov bord (břeh) a eau (voda), což odpovídalo situování do přístavu. Jeho znamením se stala červená lucerna před vchodem – i když pozor, lucerna v dobách Antiky, upozorňovala na hostinec! Nešlo o nějaké špeluňky, takové domy patřily k nejluxusnějším, chodili tam za sexuálním povyražením hlavně šlechtici. Někteří drželi nad svým oblíbeným podnikem dokonce jakýsi patronát, například madame Dubarry a vévoda de Richelieu nad podnikem "komtesy“ Gourdanové. Tu napadlo orientovat se i na lesbičky či poskytovat další služby. Obdobných podniků přibývalo a praktikovalo se v nich snad úplně všechno, od sadomasochismu přes fetišismus až po nekrofilii.
V Enfants de Prado ve čtvrti Cité, měli jako specialitu gigantické postele, v nichž se mohly "vesele bavit“ až čtyři páry najednou. Je třeba připomenout, že v bordelech prostitutky i bydlely, ne jen pracovaly. Bylo to výhodné pro obě strany - ony měly zázemí a majitel je měl po ruce, pokud si je zákazník žádal.
Chlapci a chlapi
Mužská, lépe řečeno „chlapecká prostituce“ se nejvíc rozvíjela v antickém Řecku a Římě, kde byla mnohem dražší než ta klasická. Dokonce se tvrdilo, že ženami museli vzít zavděk jen chuďasové! Souviselo to s tím, že erotickým symbolem nebyly pohlavní orgány či prsa, ale pěkně tvarovaný zadek - bez ohledu na to, komu patřil! Mladíci začínali kariéru kolem jedenáctého roku. Levní chlapci se nabízeli hlavně na ulicích, "vyšší kasta“ poskytovala služby v jakýchsi specializovaných hostincích. Právě tam potkal Sókratés mladého Faidóna a zatoužil po něm natolik, že požádal svého bohatého přítele, aby ho za obrovské peníze (mimochodem stál tolik, co rolnický dvůr) vykoupil ze služby. Po něm ho "zdědil“ jeho věrný žák Platón. V okamžiku nástupu křesťanství homosexualita prakticky vymizela.
Imitace panny
Nevyspělá dětská těla nesporně vzbuzují erotické touhy. Na základě falometrických vyšetření se zjistilo, že nad obrázkem nahé dospívající dívenky cítí sexuální vzrušení i jinak zcela normální muži. Totéž zřejmě věděl, i bez přístroje, majitel nevěstince Spital Fields v Anglii. Ten od roku 1810 prostituoval pouze s děvčaty. Některé byly dokonce panny. Za jejich defloraci si ale také účtoval abnormálně vysoké částky. Starší zase zbavoval na intimních místech ochlupení a aby vypadaly nevinně, dokonce se snažil i o znovu vytvoření panenské blány. Nabízel také i takzvanou aspektní prostituci spočívající v tom, že klient se neúčastní přímo styku, ale sleduje sex jiných osoby a u toho masturbují.
Dětské nevěstince naštěstí nyní, alespoň v civilizovaných končinách, prakticky neexistují, což souvisí s tím, že pachatelům hrozí v případě odhalení extrémně vysoké tresty. Nicméně se stále najde dost (pedofilních) zákazníků, kteří tyto služby preferují. Ti hledají své oběti hlavně v lokalitách, kde se vyskytují sociálně slabé rodiny. Bohužel tam často najdou děti ochotné nabídnout své tělo za pár tisíc. Byly odhaleny i otřesné případy, kdy rodiče o těchto aktivitách nejen věděli, ale parazitovali na nich.
Politické perverzity
Nevěstince byly hojně využívány pro politické špehování. Už Caesar měl síť donašečů z řad otroků a otrokyň, sloužících patricijům jako nástroj rozkoše.
Komunisté mnohem později prostituci jako nemorální potlačovali, na druhou stranu ji však pokrytecky využívali. Tragikomické bylo, že se vysloužilé prostitutky změnily na vážené soudružky s policejní či armádní hodností, jelikož souložením přispěly k boji za světový mír! Ovšem důvody, proč i jinak opatrní a na slovo skoupí muži vyklopí prostitutce i to co nevědí, jsou nejasné. Podle psychologů to může být tím, že je považují za lidsky i inteligenčně méněcenné, čímž sami sobě omlouvají morální poklesek a zároveň jim to usnadňuje lépe snášet stud z toho, že se s nimi zapletli.
Se mnou přijde zákon
U nás prostituce oficiálně neexistuje, zato máme exklusivní masážní salony! Všechny vlády si tento problém přehazovaly jako horký brambor a totéž činí i ta současná. I zde totiž platí základní zákon trhu - kde je poptávka, je i nabídka. Kdyby policie měla (jako za první republiky) prostřednictvím licencí a zdravotních knížek pod kontrolou jak lehké děvy, tak jejich zaměstnavatele, určitě by nedocházelo k obchodu s bílým masem. A navíc by se omezilo šíření přenosných pohlavních chorob. Ale to je asi stálá otázka a problém i do budoucnosti.
|
|
|
|
|
|
