Sporty, které na olympiádách už neuvidíme
11. 04 2010 | Letošní rok byl opět ve znamení olympijských her. Borci se předháněli ve svých výkonech a my s očima podepřenýma sirkami, vzhledem k nočním hodinám přenosu, sledovali jejich snahu. Někdo se díval na hokej, někdo na lyžování a někdo zase na curling nebo sprint na bruslích. Jak by se vám ale líbily sporty, které asi už nikdy neuvidíme?
Sice to zní až neuvěřitelně, ale až si přečtete následující sporty věřte, že i v nich byli olympijští vítězové. A ještě víc je možná neuvěřitelné, že všechny existují dodnes.
Přetahování lana (olympijský sport v letech 1900 – 1920)
Ano, je to přesně to, co si myslíte a dělali jste to většinou v dětství ve školách. Dvě družstva, každé na opačném konci lana, se přetahují a zkoušejí protáhnout to druhé po zemi. Celkem nudná podívaná. To japonská verze je o level výše: dva borci se přetahují silonovou punčochou, kterou mají oba nasazenou na hlavě.
Překážkové plavání (rok 1900)
Tohle mohla být pro změnu zajímavá podívaná. Po startu se závodníci snažili doplavat co nejdříve k tyči, vyšplhat na ní, skočit zpět do vody, doplavat k připravené řadě lodí, některé přelézt, některé podplavat a dosprintovat do cíle. Vítězem byl tehdy Australan Frederick Lane.
Střelba na holuby (rok 1900)
Tuto disciplínu známe sice i dnes, jenže nyní se střílí na holuby asfaltové. V roce 1900 se s tím ale moc nemazlili a holubi byli živí. Na olympiádě jich zakáplo víc než tři sta a vítězem byl Leon de Lunden z Belgie, který jich sundal jednadvacet.
La Canne (rok 1912)
Jedná se o jakési bojové umění, kdy se dva šílenci v ringu mlátí hlava nehlava vycházkovými holemi. To se asi francouzští seladóni nechtěli nechat zahanbit Japoncema, kteří ke své obraně používají tyče, tonfy apod. Ale co chcete za výsledek, když spojíte Francouze a bojový sport….
Šplh (v letech 1896 – 1932)
Lezlo se na laně bez pomoci nohou a startovalo se ze sedu. V dobách Tyršových Sokolů jsme v tom byli přeborníky. Také to prokázal Bedřich Šupčík v roce 1924, kdy přivezl českou zlatou olympijskou medaili. Osm metrů lana překonal za 7,2 vteřiny stylem, kdy oproti soupeřům, kteří rvali jednou rukou lano k hrudníku, dokázal lano přitáhnout až k pasu.
Pistolový souboj (rok 1900)
Pokud by oháknutí a vyfintění pánové s pečlivě střiženým knírem stříleli opravdu proti sobě, mohlo to mít nějaký šmrnc. Jenže on byl vždy jeden z nich vycpaný s namalovaným terčem na prsou. Ten druhý se tvářil drsně jako že jde o všechno a kosil ho ze vzdálenosti třiceti metrů.
