Santa Claus
12. 05 2010 | Jednou za rok nás všechny pronásleduje na každém kroku. Přešlapuje a monotónně kývá hlavou před obchody a s trochou perverzním úsměvem houpá dítka na svých kolenou. A hlavně - výhružně připomíná, abychom si na letošní Vánoce povinně… sáhli do peněženek proklatě hluboko.
Bohužel ovládl Vánoce a robustní silou vytlačil dědu Mráze, který neměl nikdy dobrou image, zatímco bezbranného Ježíška odsunul na periferii a zanechal ho jen těm nejnaivnějším dušičkám, které jsou ještě ochotny věřit na něco, co se nikdy neobjevilo v žádné reklamě. Santa určitě dělá radost všem obchodníkům a ekonomům. Ale kde se Santa Claus vlastně doopravdy vzal? Sahají jeho stopy k elfům, náboženské tradici, nebo zaklínačům konzumní poptávky, marketingové strategii a reklamním expertům?
Popravdě a upřímně, od všeho trochu. Vrátit se však musíme do 3.století našeho letopočtu, kdy žil na území dnešního Turecka biskup Nicholas (Mikuláš). Proslavil se svou údajnou starostlivostí o děti, které potřebovaly pomoc. Zdá se, že byl vlastně takovou nevládní organizací v lidské osobě. Mezi jeho nejslavnější kousky patří pomoc třem ubohým dcerám zchudlého šlechtice, který si nemohl dovolit vybavit je věnem. Nicholas zaskočil – a tři pytle plné zlata jim přitom do domu tajně vhodil… jak jinak než komínem. Jeho život plný zázraků a charitativní činnosti údajně skončil 6. prosince roku 343 n.l.p. Sláva však s jeho tělesnou schránkou ze světa nikdy neodešla. V 9. století byl prohlášen za svatého – a jeho jméno začalo doprovázet dobročinné aktivity. Ve Francii zanechávaly jeptišky už v 13. století na den připadající úmrtí svatého Nicholase jídlo u příbytků chudých a rozdávaly dary potřebným i nejbližším. Mnohé církve vlastně slavily Vánoce na 6. prosince.
Muž mnoha tváří
Nicholas byl vykreslován jako důstojný, intelektuálně vyhlížející muž, ale i jako uličnický zakrslý skřítek. Podobně se lišily i popisy jeho pracovních metod. Saně a soby používal ve skandinávských zemích, v Holandsku se do lidských obydlí vkrádal komíny. Někde cestoval sám, jinde ve společnosti postav, z nichž některé byly spíše děsuplné než vánočně uklidňující. A tak nastal velký chaos nad tím, jaký byl a jak vypadal svatý Nicholas.
Americký profesor Clement C. Moore dostal za úkol, aby charakter a činnost této osoby sjednotil. Právě díky jeho básničce pro děti „Návštěva svatého Nicholase“ bylo ustaveno, že distributor vánočních dárků jezdí na saních tažených soby a hračky a cukroví dopravuje do domů komíny. Od úkolu však Moore odešel v půlce a v básni zcela opomenul popsat fyzický vzhled a popis jeho úboru.
Skutečný zlom přišel v roce 1931. A nebyly by to Spojené státy, aby za ním nestála reklama. A to ne lecjaká – Santa Claus se zrodil na zakázku společnosti Coca-Cola. Ta postavu Santa Clause používala již předtím, ovšem opatřila ji velice přísným zjevem. Magická změna však nastala právě v tomto roce, kdy se Coca-Cola obrátila na věhlasného ilustrátora Haddona Sundbloma.
Pro inspiraci se kreslíř vzal právě na Mooreovu básničku – a pochopil, že Santa potřebuje image, která bude ke spotřebitelům daleko víc „freindly - přátelská“. A tak se zrodil dobrácky vyhlížející vousatý pantáta v červeném kabátě s kožešinou a robustním páskem, od prvního pohledu dobrosrdečný, lidský, milující život a hlavně děti. Který má navíc pochopení pro rošťárny. No prostě, děda, kterého by chtěl mít každý.
K Americe, jako nastupující mocnosti, musel patřit Santa mající pochopení pro všechny, kdo si chtějí užívat života. Santa bohatýrský, velkorysý, který nakupuje a spotřebovává. Pravda, jeho režim a styl se setkává s velkými protesty. O vánocích ve Španělsku každoročně koluje videoklip, který má za cíl napomoci, aby Santu porazila tradiční trojice Kašpara, Melichara a Baltazara. „My jsme Tři králové, kdo jsi, zatraceně, ty?“ rapují ve videoklipu králové na Santu, který je vylíčen jako směšný „tlustoprd“ v červeném pyžamu, kde ve své továrně vykořisťuje skřítky a „oblbuje“ celé generace dětí pitomou lží, že sobi mohou létat. V klipu je nakonec představen jako „klaun, kterého zajímají jen peníze“ a který je nakonec Třemi králi zastřelen v temné uličce. V realitě však podobný osud fiktivní postavičce obézního reklamního agenta rozhodně nehrozí.
|
|
|
|
|
|
|
