Pivo - jak vzniká tekuté české zlato
3. 03 2010 | Když se zeptáte v zahraničí, co lidé vědí o České republice, jednou z jmenovaných věcí, ne-li jedinou, bude určitě pivo. Stejně tak když se zeptáte turistů, co se jim u nás líbí. Ano, města jsou krásná, lidé hodní... Ale co je to proti výbornému pivu, které si u nás můžete dát kdekoliv a takřka zadarmo (ve srovnání s cenami piv v zahraničí). Čím je ale způsobeno kouzlo onoho lahodného moku? Jak vlastně vzniká?
Nejdůležitější surovinou pro výrobu piva je ječmen (případně pšenice, leč s ní se setkáváme zřídka). To on dává vzniknout sladu, "duši piva", jak říkají pivaři. Ovlivňuje nejen jeho vzhled, ale i chuť a aroma. Proto jsou pro jeho výrobu užívány jen kvalitní odrůdy obilnin. Slad se vyrábí ve sladovnách. Ty jsou buď přímo součástí pivovaru, nebo stojí nedaleko. Jaký je postup sladování? Ve třech stručných krocích: ječmen se máčí, ječmen klíčí a slad se suší. Druhů existuje několik, hlavním dělítkem je, zda se jedná o slad světlý či tmavý. U nás je nejčastějším slad světlý, plzeňský.
Naše cesta za pivem pokračuje v pěstitelských oblastech chmele otáčivého. Velké oblasti jsou u nás dvě. Ta v Čechách vede od Rakovníka přes Louny až do České Lípy, přičemž se nevyhýbá ani Mělnicku. Moravská oblast se nachází na území Olomoucka a Prostějovska. Navíc nejde o jen tak ledajaký chmel. Na výrobu piva se u nás užívá česká speciální odrůda tzv. žatecký poloraný červeňák, patřící kvalitou k nejlepším. To on dodává pivu typickou nahořklou chuť a aroma. Způsobují je chmelové pryskyřice a silice. K výrobě piva se používají samičí hlávky, z nichž se utvoří chmelové granule nebo extrakt.
Pivo by nebylo pivem ani bez kvasnic. Mimochodem, kromě pivovarnictví mají kvasinky ještě jedno uplatnění - skvěle pomáhají v boji s akné. Dalším důležitým elementem piva jest voda. Bez ní by nemohlo vzniknout. Podílí se nejen na složení konečného produktu, tedy oroseném půllitru, ale také na samotném procesu výroby. Vzhledem k tomu, že silně ovlivňuje konečný výsledek, stavěly se již dávno v minulosti pivovary v místech pramenů kvalitních spodních vod.
Tak, suroviny jsme si probrali a jde se na věc. Ječmenový slad, jak jsme si jej popsali o pár řádků výše, se nechá na několik týdnů odležet. Poté se šrotuje a následuje vystírání a rmutování. Že si pod těmito pojmy nepředstavíte nic konkrétního? Tak ještě jednou: slad se rozdrtí a smíchá s vodou. Při procesu rmutování štěpí enzymy za daných zvýšených teplot složité polysacharidy na skvasitelné cukry. Posléze dojde k oddělení tekuté sladiny od pevného sladového mláta. Sladina se smíchá a povaří s chmelovými produkty a máme tu horkou mladinu, kterou je třeba zchladit. Když je dostatečně ochlazená, přidají se kvasinky. Když prokvasí, vznikne mladé pivo. To se ochladí, odčerpají se sedlé kvasnice a pivo "jde" dozrát do tanků. Výčepní piva "stráví" v tancích kolem dvaceti dnů, ležáky až šedesát. Pak už stačí jen řádně profiltrovat, odstranit poslední zbytky kvasinek, a můžeme stáčet. Na zdraví!
|
|
|
|
|
|
|
