Obrovští ptakoještěři prý mohli létat
15. 12 2010 | S odvážným tvrzením přišla před časem dvojice paleontologů, kteří tvrdí, že v historických dobách žil na planetě Země ptakoještěr obrovských rozměrů, který ale dokázal létat. Byl prý dokonce schopný urazit i tisíce kilometrů ve vzduchu.
Podle paleontologů Marka Wittona z University of Portsmouth a Michaela Habiba z University of Chatham, kteří společně spolupracovali na studii, vše dokazuje, že existoval ptakoještěr o velikosti žirafy (Giant pterosaurs), který byl však schopen vzlétnout do vzduchu. Tento živočich měl i přes svou velikost údajně tak extrémně vyvinuté svalstvo na končetinách, které mu to umožňovalo. A v okamžiku, kdy se dostal do vzduchu, byl schopen přeletět i obrovské vzdálenosti – třeba z kontinentu na jiný kontinent.
Mark Witton, který si za svým názorem stojí, uvádí: „Většina ptáků dokáže vzlétnout tak, že se rozběhnou, aby získali potřebnou rychlost, a poté vyskočí nad zem a začnou mávat křídly. Pokud jsou malí a lehcí, mohou vzlétnout do vzduchu i z místa. Předchozí teorie tvrdily, že obří ptakoještěři byli příliš velcí a těžcí na to, aby se mohli do vzduchu vůbec dostat. Proto se do dnes vědci domnívali, že byli nelétaví“.
Svá tvrzení dále zdůvodňuje: „Tato stvoření nemůžeme ale chápat, vnímat a posuzovat jako ptáky. Byli to létající plazi se zcela odlišným složením kostry, velikostí křídel a velkým objemem svalů. Do letové hladiny se tedy dostávali naprosto jinak, než ptáci, a měli daleko nižší úhel pro vzlet a jinou trajektorii při počátku letu. Anatomie těchto tvorů byla zcela unikátní“.
Oba vědci svou teorii publikovali na mezinárodním vědeckém serveru PLoS one a její podstatou je vyvrácení jiné teorie, a to, že ptakoještěři byli příliš těžcí na to, aby vůbec mohli vzlétnout. Mark Witton a Michael Habib ale tvrdí, že tito jedinci měli na předních končetinách až 50 kg svalové hmoty, která jim právě umožňovala dostat tělo do vzduchu i přes velkou hmotnost těla.
V ostatních studiích se v podstatě shodují se svými předchůdci – ta uvádí, že ptakoještěři měli výšku až 6 metrů a rozpětí křídel až 12 metrů. Witton a Habib se spíše přiklánějí k výšce 5 metrů a rozpětí 10 metrů. Podle nich se ptakoještěři před vzletem rozebíhali po všech čtyřech končetinách a hlavní silou byly právě přední a nikoliv zadní, jak bylo doposud uváděno. A právě v tom je ten rozdíl, proč se dokázali dostat do vzduchu. Podle vědců se tak ptakoještěři stali historicky největšími zvířaty, která kdy dokázala létat.
Podle svých studií si vědci ptakoještěry představují asi takto:
|
|
|
|
|
|
Pozůstatek pterosaura
