Neprůstřelné sklo
31. 08 2010 | Neprůstřelnými skly bývají opatřeny banky, vládní budovy, vozidla státníků, ale také soukromých osob, kteří si za tuto nadstandardní úpravu náležitě připlatí. Je jich více typů, mají různou odolnost proti střelám a výbuchům a také jsou daleko tlustší a těžší než běžná skla. Ale co o tom vlastně víme?
Neprůstřelným sklem se definuje sklo, které má vysokou odolnost proti vystřeleným projektilům a nárazům rychle letících předmětů. Bývá vyrobeno buď z vrstveného laminovaného skla nebo z polykarbonátů. Neprůstřelné sklo má tloušťku 2,5 cm a více.
Několik zajímavostí:
Něco jako Big Mac
Neprůstřelné sklo vznikne třeba tak, když se do laminovaného skla přidá ta správná přísada. Tou je, jak se ukázalo, plast nazývaný polyvinyl butyral (PVB). Jednoduše se vezmou dvě desky skla, mezi ně se umístí vrstva z PVB, vše se zapeče a je hotovo. Větší odolnost se docílí více vrstvami.
Jak to vzniklo
Neprůstřelné sklo nebylo v historii vyrobeno cíleně, ale jako mnohdy jindy vše bylo dílem náhody. V roce 1903 tuto vlastnost objevil francouzský chemik Edouard Benedictus. Vinou nepozornosti upustil v laboratoři sleničku obsahující plastickou nitrocelulózu a co se nestalo. Sklenička sice popraskala, ale nerozbila se.
Jen si vybrat
Neprůstřelný sklem nazýváme sklo, jehož tloušťka je zpravidla od 2,5 cm. Ale ne všechna skla musí nutně mít min. 2,5 cm. Technologie jsou na takové úrovni, že se dnes neprůstřelná skla vyrábějí již od 0,7 cm až do 7,5 cm.
(S vývojem střelných a palných zbraní se zvětšuje i tloušťka neprůstřelného skla. Na obyčejnou pistolku ráže 9 mm vám postačí běžná tloušťka, ale např. na pušku, jejíž projektil je relativně malé ráže a letí rychlostí kolem 900 m/s budete již potřebovat sílu skla min. 5 cm.)
Neodrazí se
Vypálený projektil se od neprůstřelného skla neodrazí – nebo snad jen ve filmu. Při dopadu střela poruší první skleněnou vrstvu (podle ráže a rychlosti střely i druhou, třetí atd.) a zastaví se o plát PVB, který veškerou energii střely absorbuje. Tedy pokud vše funguje.
Něco proti explozím
Neprůstřelná skla, která mají odolat výbuchům se od klasických skel trochu liší. Do střední vrstvy jsou spolu s PVB zalita ještě skleněná vlákna s tloušťkou poloviny lidského vlasu. Takto vyrobená skla mají tu výhodu, že se v podstatě eliminují veškeré možné vady. Sklo sice při výbuchu popraská, ale nerozbije se a neroztříští.
Vývoj pokračuje
Současnou novinkou je na místo PVB použití průhledných hliníkových sloučenin. Nejlépe si zatím stojí keramická sloučenina hliníku, kyslíku a dusíku, nazývaná oxinitrid hliníku. Odolává i projektilům největších ráží a je podstatně lehčí než plast polymer. Prozatím je však negativní vlastností jeho dost vysoká cena – metr čtvereční vyjde na něco kolem 400 tis. korun.
Malá vychytávka
Objednat si můžete i sklo, které je však neprůstřelné jen z jedné strany, což umožňuje posádce vozu nebo obráncům opětovat střelbu skrz něj. Neprůstřelné sklo je uzpůsobeno tak, že venkovní vrstva je křehká a při nárazu střely se rozletí, ale PVB pod ní sílu projektilu absorbuje. Z vnitřní strany je sklo potaženo pružnou vrstvou, což koncentruje výstřel do jednoho bodu, PVB ho sice přibrzdí, ale dál propustí.
Objednat si můžete i sklo, které je však neprůstřelné jen z jedné strany, což umožňuje posádce vozu nebo obráncům opětovat střelbu skrz něj. Neprůstřelné sklo je uzpůsobeno tak, že venkovní vrstva je křehká a při nárazu střely se rozletí, ale PVB pod ní sílu projektilu absorbuje. Z vnitřní strany je sklo potaženo pružnou vrstvou, což koncentruje výstřel do jednoho bodu, PVB ho sice přibrzdí, ale dál propustí.
|
|
|
|
|
|
