Meteorologické věštění z koule
22. 03 2010 | Několikrát denně, každý den v roce, se na nás z obrazovek usmívají milé a pohledné dámy a slečny (až na několik málo pánských výjimek) a sdělují nám, jaké že to budeme mít počasí. Co se týče předpovědi na daný den, relativně často se trefí. Zato výhledy do dalších dnů, neřku-li týdnů, ty jim zrovna dvakrát nejdou. Proč to tak je?
Odpověď nalezneme, když si rozebereme, jaké jsou typy předpovědí a jak vznikají.
Nejpřesnější, ale nikoliv absolutně přesná, je předpověď krátkodobá. Vzniká na základě aktuálního počasí a vzhledem k této skutečnosti se její rozsah omezuje pouze na dva až tři dny. Funguje na systému matematických výpočtů a modelů, které předpovídají možný vývoj jevů ovlivňujících nadcházející počasí. Její úspěšnost je u prvního dne přes 90%, u druhého přes 85% a u třetího kolem 85%. Od čtvrtého dne úspěšnost markantně klesá.
Střednědobá předpověď se též snaží vyčíst o budoucnosti co nejvíce z aktuálního počasí. Rozsah této předpovědi je ale tři až patnáct dní a proto se mimo momentálního stavu opírá také o historickou statistiku. Tím pádem přichází ke slovu pravděpodobnost a míra přesnosti předpovědi se tak značně snižuje.
Pro mě osobně naprosto nerelevantní je třetí typ předpovědi, tedy dlouhodobá. Ta už se opírá pouze o historické statistiky. Předpověď na dva týdny a déle na mě působí téměř jako nějaká hra, hádání a tipovačka o tom, jak bude. A když to nevyjde, nevadí. Stejně s tím nikdo nepočítá. Jen pro ilustraci, vezměte si letošní zimu. Kdo by předpovídal, že bude sníh i ve městech skoro měsíc a půl (samozřejmě na základě údajů z loňských let)? Nikdo. A přesto to tak je.
V drtivé většině pocházejí předpovědi počasí, s nimiž se běžně setkáváme, z Českého hydrometeorologického ústavu. Ten je zřizován ministerstvem životního prostředí. Provoz ústavu stojí podle zprávy ČTK ročně 366 milionů korun (rok 2009). V roce 2010 by měly být náklady nižší, a to "jen" 330 milionů korun. Na to, jak jim předpovědi vycházejí, je to docela vysoká částka. A to během loňského roku, dle stejné zprávy ČTK, zažádal ústav vládu prostřednictvím ministerstva o dalších 45 milionů. Peníze by měly jít na zlepšení předpovědního provozu a navýšení mzdového limitu pro pracovníky. Já osobně nechápu, na co by oněch 36 milionů na zlepšení mělo padnout. Sami meteorologové tvrdí, že lze relativně přesně předpovídat na jeden, maximálně tři dny. Další typy předpovědí už stojí na historických údajích a proto mi tato částka přijde dost nadsazená.
Ústav prý šetří, jen během roku 2009 propustil šedesát ze svých osmi set pracovníků. To je ovšem v rozporu s možností zajištění pohotovostních služeb při mimořádných událostech, jako například povodní. Podle mého názoru by bylo nejlepší přerozdělit peníze. Pakliže jsou potřeba pracovníci a hydrometeorologové pro mimořádné události, nechť se peníze vydají tímto směrem. Ale přidávat miliony na "tipovací" předpovědi, to mi opravdu přijde trochu zbytečné.
|
|
|
|
|
