Měsíc v úplňku
25. 05 2010 | Působení úplňku na řadu přírodních jevů je vědecky prokázané. Zůstává ale mnoho oblastí, o kterých se sice tvrdí, že podléhají vlivům měsíce, avšak jasné důkazy pro to chybí. Dokáže skutečně měsíc v úplňku způsobovat změny v lidském chování?
Jasný, zářící úplněk fascinuje lidstvo pravděpodobně už od doby, kdy první člověk pohlédl na noční nebe. Není se čemu divit!! Měsíc je po Slunci druhým nejjasnějším tělesem, které můžeme bez obtíží na obloze spatřit. A nejen to. Jeho pravidelný 28 denní cyklus, při kterém ubývá a zase dorůstá, ovlivňuje příliv a odliv, páření a migraci živočichů.
Ale ovlivňuje i chování člověka? Můžeme na úplněk svést svoji nervozitu, špatný spánek, nevolnost nebo bolest hlavy? Jakou odpověď na tyto otázky dostanete, záleží na tom, koho se zeptáte. Zatímco členové Českého klubu skeptiků Sysifos na všechny otázky říkají jasné NE, mezi lékaři zabývajícími se medicínou nebo psychologií najdete odpověď ANO. Ať už je pravda jakákoliv, jisté je, že tyto otázky vyvolávají zájem laiků i odborníků
„Dneska jsem zase špatně spal/a, může za to úplněk“. Tato věta je poměrně častá. Za úplňkových nocí se lidé více probouzí, spí kratší dobu nebo trpí na noční můry. Většinou se tyto problémy přičítají poměrně silnému měsíčnímu světlu, které může skutečně spánek narušit. Silnější světlo totiž snižuje produkci hormonu Melatoninu, který je zodpovědný za dobrý spánek. Ale s problémy se spánkem mají i lidé, kterým měsíc do ložnice nesvítí. Jiná teorie se zabývá přitažlivou silou měsíčního tělesa v době úplňku. Jak je známo, při úplňku nebo novu jsou příliv a odliv nejsilnější. Protože je lidské tělo ze 75% tvořeno vodou, domnívají se příznivci této teorie, že k sobě měsíc „přitahuje“ i vodu v našem těle. Skeptici oponují tím, že pokud by to byla pravda, dal by se pohyb vody způsobený měsícem pozorovat i v kbelíku na mytí podlahy.
Jste náměsíční - úplněk za to nemůže
Jinou spánkovou poruchou zmiňovanou v souvislosti s úplňkem je náměsíčnost. Lidé trpící náměsíčností si ve spánku například sedají na posteli, pohybují rukama, vstávají, mohou chodit po bytě nebo dokonce opustit své obydlí. Přesná příčina náměsíčnosti dosud nebyla odhalena. Jisté je, že tentokrát je v tom úplněk zcela nevinně. To potvrzují i lékaři, kteří jinak vliv měsíce na lidské zdraví nevylučují. Kde tedy hledat původ tohoto zvláštního jevu? V lehčích případech se podivné noční toulky připisují psychické citlivosti narušující normální průběh spánku, v těžších případech mohou být příznakem onemocnění mozku.
Nižší tresty pro „úplňkové vrahy“
Také kolísání nálad má podle některých teorií na svědomí úplněk. Hovoří se dokonce o vzrůstající agresivitě a zvyšování počtu trestných činů. Není to nic nového. V Anglii v 18.století mohl zločinec dokonce dostat nižší trest, pokud zločin spáchal za úplňku. Měsíční šílenství bylo totiž považováno za polehčující okolnost. Spojitosti mezi měsíčními fázemi a počtem těžkých kriminálních případů se věnoval v 70.letech profesor Arnold Lieber z univerzity v Miami. V rámci výzkumu se svým týmem vyhodnotil 1887 vražd, ke kterým došlo v průběhu patnácti let v oblasti Dade County. Výsledky byly opravdu překvapivé. Na dny úplňku připadalo nejvíce těchto krvavých činů.
Další oblastí, ve které se vliv úplňku má projevovat, jsou dopravní nehody. Není problém najít celou řadu článků, jejichž autoři považují vyšší počet nehod při úplňku za prokázaný. Má to ale háček. Stačí trocha zvědavosti a je jasné, že pochybnosti jsou na místě. Pokud nahlédnete na stránky české policie, kde jsou zveřejňovány statistiky nehod a vezmete si k ruce přehled dnů, kdy byl v letošním roce úplněk, zjistíte zajímavou věc. Na žádné z úplňkových dat nepřipadá žádný z takzvaných „černých dnů“ s mimořádně vysokým počtem nehod.
Kde se tedy skrývá pravda?
Jak se zdá, úplněk skutečně ovlivňuje nejenom zvířata, ale i lidi. Má to svoji logiku, konec konců naše těla podléhají stejným přírodním zákonům. Věda sice zatím nemá vysvětlení, ale kdo ví. Třeba už zanedlouho budeme večer v televizi při pravidelné relaci o počasí sledovat nejenom biometeorologickou předpověď, ale také předpověď působení měsíce.
|
|
|
|
|
|
