Jak svět přichází o básníky
26. 05 2010 | Jed, lano, kulka a meč………. Pokud jde o způsob jak spáchat sebevraždu, není kreativita o nic menší než ta, kterou dávají na obdiv ve svých dílech. Dnes jsme pro vás připravili výčet deseti nejbizardnějších metod, jakými odešli spisovatelé ze světa slavných.
Empedokles – sopka
Podle známé legendy se jeden z řeckých básníků vrhl do kráteru sopky Etny proto, aby podpořil obecně rozšířený názor (který samozřejmě sdílel i on sám), že je bohem.
Měl v plánu zahladit po sobě všechny stopy a naznačit tak, že se stal nesmrtelným a odešel do nebe. Jeho lstivý plán však sopka údajně zmařila tím, že ze svého nitra vyvrhla jeden jeho sandál.
Thomas Chatterton - jed lepší než smrt hladem
Psal od svých 11.let – jeho snem však bylo pokořit Londýn, kam odjel z Bristolu. Necitlivé velkoměsto se ale před mladičkým básníkem odmítalo sklonit. Jeho verše, články a příběhy redakce odmítaly nebo je tiskly bez honoráře – a Chatterton se rozhodl předejít smrti hladem sebevraždou. Jeho vrahem se stal v srpnu 1770 arzen. Podle jistých spekulací se nejednalo o sebevraždu, ale o nešťastné předávkování. Arzen se totiž tehdy užíval na vyléčení nemoci syfilis. Básníkovi bylo pouhých 17 let.
Heinrich von Kleist - kulka
Uznání nenacházel za svého života ani německý dramatik depresivní povahy Heinrich von Kleist. Význam jeho díla, zabývajícího se lidským nitrem, docenily až generace, které přišly po jeho smrti. V listopadu roku1811 se zastřelil. Dokonce i tak „pomohl“ na onen svět své partnerce Henriettě Vogelové, která trpěla nevyléčitelnou nemocí.
Gérard de Nerval - provaz proti démonům
Příliš optimistickou povahu neměl ani básník, prozaik a kritik Gérard de Nerval. Záchvaty šílenství, kdy byl posedlý přízraky a démony, daly vzniknout jeho vrcholným dílům, ale též několika hospitalizacím v ústavech pro psychicky nemocné.
Z jednoho takového byl propuštěn v roce 1855na vlastní přání, ale proti vůli lékaře. Toulal se sám bez prostředků ulicemi a nakonec byl nalezen oběšený na mříži jednoho pařížského kostela.
Jack London - nešťastná náhoda?
Nejslavnější tulák, zlatokop a spisovatel bojoval celý život s démonem alkoholu. Závislý byl však též na opiu a morfiu – a právě morfium se mělo stát jeho kočárem, který ho v listopadu 1916 odvezl z pozemského života. Podle jiné verze však zemřel nešťastnou náhodou.
Virginia Wolfová - příliš těžké závaží
Nebyla z tohoto světa, říkali přátelé o spisovatelce Virginii Woolfové. Opustila ho v roce 1941, kdy u ní opět propukly hluboké deprese. Napsala dojemný dopis na rozloučenou svému muži Leonardovi, naplnila kapsy kameny a vkráčela do řeky Ouse poblíž svého domu v Rodmellu.
Ernest Hemingway - kulka
Spisovatel ztracené generace a svědek španělské občanské války se o téma sebevraždy velice zajímal – a nakonec ho podle svých přátel vyřešil tím, že si přiložil hlaveň ke spánku. Nezanechal za sebou dopis na rozloučenou. Pro sebevraždu však svědčí to, že trpěl depresemi, i to, že skutečnost, že byl zkušeným lovcem, možnost nešťastné náhody při čištění zbraně vyvrací.
Sylvia Plathová - odejít tiše
Jedné únorové noci roku 1963 básnířka Sylvia Plathová připravila svým dětem, byť byly ještě příliš malé na to, aby se najedly samy, mléko a chléb k snídani. Otevřela okno dětského pokojíku dokořán, odešla dolů do kuchyně a zavřela za sebou dveře. Pečlivě je utěsnila ručníky a lepicí páskou, pustila plynovou troubu a strčila hlavu dovnitř.
Anne Sextonová - poslední jízda
Po zcela všedním obědě se svou přítelkyní Maxine Kuminovou, se jednoho říjnového dne roku 1974 básnířka posadila do auta, zavřela se v garáži a nastartovala vozidlo. Vzkaz na rozloučenou však chyběl. Nikdo se přesto nedivil. K sebevraždě dohnaly citlivou autorku deprese, opuštěnost a hlavně alkoholismus.
Yukio Mishima – harakiri
Japonskému rituálnímu odchodu ze života věnoval spisovatel a kandidát Nobelovy ceny míru Yukio Mishima slavný dokumentární snímek – hrdého estéta se však později téma dotklo i v realitě. Harakiri (kterému se formálněji říká též seppuku) spáchal před obecenstvem v úřadu generála Kanetoshi Mashity. Zbylou část rituálu, useknutí hlavy, které mělo spisovateli ulehčit utrpení, měl vykonat jeho milenec, 25letý Masakatsu Morita. Ten však v úkolu po třech neúspěšných pokusech selhal, takže hlavu Mashity od těla oddělila až rána mečem Hiroyasu Koga, člena Mashitovy soukromé armády, která měla zaručit návrat Japonska do starých samurajských časů. Koga poté setnul i hlavu Morita.
|
|
|
|
|
|
