Hodinky - šperk nebo potřeba
12. 04 2010 | Sportovcům například měří rychlost, potápěčům hloubku, pacientům tep, snobům třeba míru jejich ega. A ti, jejichž čas je velice drahý, to často naznačí už zápěstím. Náramkové hodinky už neslouží pouze jako časomíra, ale svědčí také o životním stylu a posedlosti. Nechápete, že si někdo může koupit hodinky za několik set tisíc korun?
Někdo to může považovat za vyhození peněz a silný projev snobismu, jiní zase za běžnou věc. Například takové značky jako Breitling, Rolex nebo Omega se považují za symbol bohatství. Takové hodinky si kupují zákazníci, kteří chtějí ukázat, že na to mají. Značku Breitling má ve své kolekci třeba i pražský primátor Pavel Bém, který se s těmito drahými hodinkami rád ukazuje.
Tahle výkladní skříň úspěšných značek – Breitling, Omega a Rolex – se také nejčastěji a nejvíce padělá. Jak poznat falešné Omegy? Na první pohled se slabší padělek liší několika drobnostmi - třeba sklíčkem, sponou nebo číselníkem. Ale k „mání“ jsou i hodně zdařilé napodobeniny za 20 či 30 tisíc korun a ty jsou takřka k nerozeznání i pro odborníky. Někdy dokonce padělatelé koupí originální hodinky a udělají z nich troje. V jedněch je původní strojek, v druhých pouzdro, v dalších řemínek. Laik nepravé hodinky těžko odhalí. Takže se i průměrně vydělávající Čech může s cinknutými Omegami tvářit jako příslušník smetánky.
Ale co z toho? Pravý hodinkový nadšenec by se takového podrazu nikdy nedopustil. Skutečně bohatí zákazníci stejně většinou o Omegy ani nezavadí. Nakupují jiné značky. Třeba Vacheron Constantine, Patek Phillipe nebo Breguet. Ty nejdražší stojí i několik milionů korun. Často to je pro ně investice, tím spíš pokud je jejich kousek z limitované série a má ho málokdo. Někteří pak takové hodinky ani nedají na ruku a rovnou je zavřou do sejfu. Tito fajnšmekři a sběratelé jdou často po příběhu, který spousta modelů hodinek ukrývá. Týdny a měsíce se pídí po informacích, shánějí výhodnou koupi a pak na ně roky šetří. Ale příběh nemusí být zrovna živený jen silnou marketingovou „masírkou“ jako v případě Jamese Bonda, jehož od poloviny 90. let provázejí právě hodinky značky Omega. S nimi sice můžete být skoro jako on. Akorát že jako vy je na tom dalších 10 tisíc lidí, kteří dostali tentýž nápad a udělali si stejnou radost. Mimochodem je to trochu podraz – v úplně první „Bondovce“ z roku 1962 dělal Sean Connery pro změnu slávu ocelovému modelu Rolex Oyster, což byly první vodotěsné hodinky na světě, které byly vyrobené už v roce 1926.
Jeden příběh se skrývá i za modelem Omega Speedmaster. Zezadu mají vyryto: „Jediné hodinky, které se procházely po Měsíci.“ V roce 1969 tam byly s americkými astronauty.
I Rusové mají o hodinkách na Měsíci obdobnou povídku. Ale v jejich příběhu hraje pochopitelně roli jiná značka. Jenže v roce 1961 měl Jurij Gagarin ve vesmíru armádní hodinky typu Šturmanskie (Navigátor). Když se vrátil na Zem, dostala dosud bezejmenná značka „První moskevská továrna na výrobu hodin“ jméno Poljot (Let).
Hádejte, která značka byla úspěšnější? Švýcarská, nebo sovětská? Když se v roce 1975 poprvé spojily ve vesmírném prostoru kosmické lodi – americké Apollo a sovětský Sojuz – měly obě posádky stejné hodinky. Ty švýcarské!
Jak si splnit dětský sen
A pak je tu druhá cesta. Příběh nemusíte jen následovat, můžete ho i napsat. To je trochu marketingová strategie domácí značky Prim. „Můžete přinést jakékoli hodinky Prim třeba po dědečkovi a my vám z nich uděláme elegantní a funkční kousek. Od roku 1954 Prim prodal 16 milionů mechanických hodinek, ale nyní už je vyrábí pouze na zakázku. Základní cena je kolem dvaceti tisíc, ale speciální přání zákazníků ji může zněkolikanásobit. Nejdražší kousek za necelý milion korun si nechal vyrobit jeden český podnikatel.
Jaké hodinky si kupují Češi
Pro většinu z nás jsou hodinky spotřební zboží, za něž jsme ochotni dát v průměru něco kolem dvou tisíc korun. Kvalitní hodinky začínají někde na 10 až 20 tisících. Do obchodu prý chodí v drtivé většině muži a dali by se rozdělit do tří skupin.
- Ti první jsou slušně vydělávající, kteří chtějí dárkem udělat někomu radost, ale mají určenou cenovou relaci.
- Druhá skupina kupuje hodinky kvůli nějakému životnímu jubileu, často na ně spoří celá rodina
- A třetí jsou stálí zákazníci, kteří si čas od času koupí něco z limitované série. Hodinkami žijí.
Jak si vybrat?
Pokud jste snob, nemusíte ani moc vybírat – kupte si Omegy nebo Rolexky, tím nic nezkazíte. Pokud jste posedlý romantickými příběhy, kupte si nějaký typ od firmy Romain Jerome, která začala vyrábět hodinky z vyzdvižených trosek Titaniku. Pokud vlastníte vůz Aston Martin, vyberete si hodinky od firmy Jaeger - LeCoultre – vyrábí modely, které mají v sobě zabudované ovládání k vašemu autu. Pokud chcete mít hodinky jako Brad Pitt, pořiďte si TAG Heuer. Pokud jste fanda do letectví, volba je jasná - Breitling. Pokud naopak nevíte co s penězi, můžete si objednat Vacheron Constantin za 13 339 000 korun.
Za co tolik peněz?
I u hodinek platíte samozřejmě za materiály a za značku. Ale v té ceně se skrývá i technologický skvost. Hodinkoví nadšenci by vám doporučili rozhodně mechanické hodinky, nikoli quartzové na baterku, které od 70. let postupně válcují trh. Rozdíl poznáte už při prvním pohledu na ručičku. Zatímco u quartzových ručička cuká v pravidelných intervalech, u mechanických ladně plave. Quartzové jsou levnější a přesnější, ale mechanické mají podle svých zastánců zase duši. Jsou to vlastně živé stroje. Dáte je k uchu a slyšíte ten život. Přesnost není důležitá, copak někdo měří život na vteřiny? Nejste otrok času, ale krásných věcí ano a hodinky k nim patří.
A jedna rada na závěr: Ať už si koupíte jakékoli hodinky, hlavně by se vám měly líbit. Traduje se, že v ideálním případě by se jejich cena měla rovnat výši vašeho měsíčního platu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
