Historie pánské ochrany
8. 09 2010 | Víte, odkud pochází slovo „kondom“? Nebo co vše se používalo jako ochrana před početím? Starověcí Římané používali kozí močový měchýř, Číňané hedvábný papír napuštěný olejem a Japonci dokonce želví krunýře. To vše a daleko více prozradí dějiny kondomu.
O původ slova „kondom“ se jazykovědci stále přou a zřejmě jen tak nepřestanou. Patronát si přivlastňuje francouzské městečko Condom, kde i nalezneme jedno z největších muzeí kondomů na světě. Jiní odborníci se přiklánějí k teorii, že je název odvozen od osobního lékaře anglického krále Karla II, který se jmenoval Condom. Další teorie říká, že název je z latinského slova condus – nádržka či nádoba. Jisté a jednoznačné je to, že novodobé slovo „prezervativ“ pochází z latiny a znamená „ochrana před něčím“. Známý milovník Casanova ve svých pamětech kondom s láskou označoval jako „anglický jezdecký plášť“.
První zmínky o předchůdcích dnešního kondomu lze zaznamenat již ve 14. století před naším letopočtem a to ve starověkém Egyptě. Na freskách z té doby se objevují muži s barevnými plátěnými pouzdry navlečenými na penis. Pouzdra ovšem možná sloužila spíš jako ozdoba, protože momenty, v nichž jsou Egypťané zobrazeni, erotikou příliš nehýří.
Plátěný návlek užíval podle antických bájí i záletný krétský král Mínós. Když ho žárlivá manželka očarovala, aby jeho sémě rozežíralo lůna milenek, začal prý na penis navlékat plátěný návlek, aby ženám neublížil.
Za další možný důkaz používání kondomů v Evropě lze považovat jeskynní malby ve francouzském Combarelles. U jakéhosi plátna zůstal i italský anatom Gabrielo Fallopius, který roku 1564 vyrobil lněnou ochranu napuštěnou v roztokem soli a bylinek. Ta měla sloužit jako prevence před syfilis a jinými pohlavními nemocemi. Chtěl to dokázat moderní metodou - výzkumem. Zúčastnilo se ho 1100 mužů a nikdo z nich se prý nenakazil. Někteří účastníci ovšem výsledky zpochybnili tvrzením, že není divu, že se nenakazili, neboť všechny ženy je odmítly, když před ně přistoupili s tak komickou věcí na přirození.
Ovčí slepé střevo se namočí na několik hodin do vody, pak se obrátí naruby, nechá se opět louhovat, tentokrát v alkalickém roztoku, který se mění každých 12 hodin. Potom se opatrně oškrábe, aby se odstranila sliznice, a vystaví se sirným párám. Nakonec se kondom vypere v mýdlové vodě, nafoukne, usuší, ustřihne na velikost 17 až 20 cm a opatří tkaničkou na uvázání.
V 18. století byly v Amsterdamu a v Londýně otevřeny specializované obchody se „střívkovými“ kondomy. Vzhledem k náročnosti výroby se však jednalo o dražší zboží, a tak se brzy začaly nabízet také vyprané secondhandové prezervativy pro méně majetné. Kondomy ze střívek seženete i dnes – musíte si je ovšem nechat poslat z Ameriky, kde se tato kuriozita těší poměrně velké oblibě. U nás běžně k dostání nejsou.
Od roku 1994 pak vývoj začíná směřovat ke kondomům polyuretanovým, které jsou pevnější a tenčí a mohou je používat i alergici na latex. Jsou ovšem také dražší. A kdo ví, možná je časem nahradí prezervativy ve spreji. Zmínka o nich se objevila i v seriálu Policie New York a okamžitě vzbudila obrovskou vlnu zájmu. Bohužel předčasnou. Použití těchto kondomů zatím brání technické problémy.
|
|
|
|
|
|
