Diamanty
6. 11 2009 | Diamant- průhledný krystal tetrahedrally. Chemicky se jedná o čistý uhlík krystalizovaný v kubické soustavě. Je to nejtvrdší nerost na Zemi. V Mohsově stupnici tvrdosti má nejvyšší hodnotu 10 a je 140x tvrdší než korund, který má na stupnici číslo 9. Slovo diamant má původ v řeckém adamas – nepřemožitelný.
Ačkoliv je jeho výskyt rozhodně unikátní, je tvořen jedním z nejvíce zastoupených stavebních prvků v přírodě - uhlíkem. Atomy uhlíku jsou spojeny krátkými pevnými vazbami v krychlové krystalické mřížce. Krystalizace probíhá za krajních podmínek, kdy tlak přesahuje 70 000 kilogramů na centimetr čtvereční a teplota je vyšší než 1300 °C, což odpovídá podmínkám v hloubkách cca 100-200 km pod povrchem země. Díky své tvrdosti je diamant schopný cestovat zemskou kůrou na povrch, kam je vytlačován vulkanickou horninou, v níž je usazen. Dva druhy této horniny se nazývají kimberlit a lamproit, jedna od druhé se téměř neliší.
80% podíl na produkci diamantů má 7 zemí: Austrálie, Kongo, Botswana, JAR, Rusko, Namibie a Angola. Menší ložiska pak mají například Kanada, Bolivie, Venezuela, Guayana, Guinea, Libérie, Pobřeží Slonoviny, Ghana, Středoafrická republika, Čína, …
Průmyslově se diamant používá k vrtání, ostření a leštění, a to díky jeho tvrdosti. Většina těchto technologií nevyžaduje velké diamanty. Ve skutečnosti menší kameny, které jsou kvalitní, mohou najít průmyslové použití, protože bývají zasazené na ostří. A to vyžaduje nepříliš velkou velikost.
Prvně byl diamant využit jako drahokam na svatebním prstenu Marie Burgundské roku 1477. Největší diamant je jako klenot umístěn na britských korunovačních klenotech. Nazývá se Cullinan I, zvaný též Hvězda Afriky, má hmotnosti 530,20 karátů a byl vybroušen v roce 1908 v Amsterodamu. V součastné době je to stále největší broušený diamant na světě.
(Cullinan (Hvězda Afriky) - největší z dosud známých diamantů, byl nalezen roku 1905 v jámě dolu Premier u Pretorie v Transwalu. Měl hmotnost 3 106 k a byl pojmenován po řediteli společnosti Cullinanovi. Jeho velikost byla jako mužská pěst, barvy čiré s nádechem domodra, prvotřídní jakost - všeobecně převládá domněnka, že je úlomkem ještě většího krystalu. Transwalská vláda jej darovala anglickému králi Eduardovi VII. V Amsterodamu roku 1908 byl vybroušen u světoznámé firmy Assher Comp. Po téměř ročním zkoumání jeho vnitřní struktury byl nakonec rozštípnut na dva hlavní kusy, z nichž bylo získáno devět velkých a devadesát šest malých briliantů o celkové hmotnosti 1063 k.
Cullinan 1 až 4 jsou zasazeny v královských korunovačních klenotech a jsou uloženy v pokladu v Toweru v Londýně.)
Diamant se jako jediný drahý kámen v přírodě vyskytuje ve všech barevných modifikacích. Nejvíce je ceněn však diamant, který je absolutně čistý, čiré barvy, popř. s nádechem do modra. Diamanty vyskytující se v přírodě se ale nejčastěji po vybroušení nacházejí v barvách od bílé po žlutou. Na tyto základní barvy byla přijata mezinárodní stupnice barev, která se značí písmeny latinské abecedy D - Z. Čím je barva kamene bělejší, tím je její označení blíž k začátku abecedy. Barevnou specifikaci musí provádět zkušený profesionál pomocí sady vzorkových kamenů (Master stones) a jejich porovnáváním s hodnoceným kamenem. Musí být dodrženy určité podmínky pozorování, např. normalizované světlo o 5000/5500 K a další standardní postupy pro zařazení pozorovaného kamene do určité barevné třídy (pro zjednodušení – severní světlo a diamant na bílém papíru).
Hodnota diamantu se mezinárodně určuje čtyřmi "C" :
Carat - hmotnost Colour - barva Clarity - jasnost Cut - výbrus
Carat (hmotnost) - 1 metrický karát (ct) = 0,2 g. Váha karátu se obvykle uvádí na dvě desetinná místa. Označení vzniklo podle názvu přibližně stejně těžkých zrn svatojánského chleba, jimiž se v dávných dobách odvažovaly drahé kameny.
Pokud jste někde zahlédli zkratku Cttw, znamená celkovou karátovou váhu. Je to celková váha všech diamantů v nějakém šperku.
| váha v karátech | průměr v mm | váha v karátech | průměr v mm | váha v karátech | průměr v mm |
| 0,01 | 1,3 | 0,55 | 5,4 | 3,00 | 9,4 |
| 0,02 | 1,7 | 0,60 | 5,5 | 3,50 | 9,9 |
| 0,03 | 2,0 | 0,65 | 5,7 | 4,00 | 10,4 |
| 0,04 | 2,3 | 0,70 | 5,8 | 5,00 | 11,2 |
| 0,05 | 2,4 | 0,75 | 5,9 | 6,00 | 11,9 |
| 0,10 | 3,0 | 0,80 | 6,1 | 7,00 | 12,2 |
| 0,15 | 3,4 | 0,85 | 6,2 | 8,00 | 12,5 |
| 0,20 | 3,8 | 0,90 | 6,3 | 9,00 | 13,1 |
| 0,25 | 4,2 | 0,95 | 6,4 | 10,00 | 13,6 |
| 0,30 | 4,4 | 1,00 | 6,5 | 15,00 | 16,1 |
| 0,33 | 4,5 | 1,25 | 7,0 | 20,00 | 17,7 |
| 0,35 | 4,6 | 1,50 | 7,5 | 30,00 | 20,3 |
| 0,40 | 4,8 | 1,75 | 7,9 | 40,00 | 22,3 |
| 0,45 | 5,0 | 2,00 | 8,2 | 50,00 | 24,1 |
| 0,50 | 5,2 | 2,50 | 8,9 | 100,00 | 30,3 |
Colour (barva diamantů) - se hodnotí na stupnici od D – bezbarvé, až po Z - zřetelně žluté nebo nahnědlé. Pokud nejste znalcem diamantů, pravděpodobně nebudete schopen rozeznat rozdíl mezi diamanty, jež jsou barevně zatříděny jako D až I. Diamanty vyšších barevných tříd jsou vzácné a často znamenají cenový příplatek. Nicméně barva je do značné míry záležitost osobního vkusu a zatímco někdo hledá téměř bezbarvý diamant, jiní dávají přednost stopě barvy.
Mezinárodní barevné stupnice
| Prvotřídně bílý + (Exceptional white +) | D |
| Prvotřídně bílý (Exceptional white) | E |
| Velmi bílý + (Rare white +) | F |
| Velmi bílý (Rare white) | G |
| Bílý | H |
| Lehce tónovaný bílý (Slightly tinted white) | I |
| J | |
| Tónovaný bílý (Tinted white) | K |
| L | |
| Lehce nažloutlé (Tinted color) | M |
| 1-lehce nažloutlý, 2-nažloutlý 3-lehce žlutý, 4-téměř žlutý |
Z |
Clarity (jasnost) - ke zjišťování jasnosti diamantu se používá 10x zvětšovací lupa. V kamenech se hledají cizí prvky, kapky tekutin, plynové bublinky a jiná nečistota. Jasný je pouze ten diamant, v němž při desetinásobném zvětšení není patrné žádné cizí tělísko. Diamanty, nemající žádné kazy, jsou v přírodě neuvěřitelně vzácné . Většina diamantů má vady, které lze vidět jen při 10 násobném zvětšení – podle toho se diamanty třídí, ale takové vady nijak zvlášť krásu diamantu neovlivňují.
| LC | dokonale čisté |
| VVS1 a VVS2 | velmi, velmi malé nečistoty |
| VS1 a VS2 | velmi malé nečistoty |
| S1 a S2 | malé nečistoty |
| P1 | větší nečistoty nebo časté |
| P2 a P3 | velké nebo četné nečistoty viditelné pouhým okem |
Cut (výbrus) - každá ploška broušeného kamene musí rozložit dopadající světlo na duhové barvy a odrazit je zpět. To umí jen dokonale vybroušené kameny. Diamant se brousí nejčastěji do briliantového výbrusu.
Výbrus kamene většinou souvisí s konečným tvarem diamantu, nemusí ale tak být vždy. Je nejsložitější a zároveň je při výběru diamantu tou nejdůležitější charakteristikou. Výbrus se netýká jen tvaru a souměrnosti diamantu, ale i pečlivého zpracování každé jednotlivé fasety – plošky. Techniky broušení diamantu jsou vyepšovány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na moderním brusu má matematik a drahokamový nadšenec Marcel Tolkowski, který v roce 1919 zdokonalil kruhový briliantový brus tím, že spočítal ideální tvar pro maximální zpětný odraz a disperzi barev světla. Moderní kruhový briliant má nejméně 57 facet (vybroušených plošek).
Průměr - šíře diamantu od jedné strany pásu k druhé
Tabulka - velká faseta (ploška) na vršku diamantu
Rundista - hrana diamantu mezi korunou a pavilónem
Pás - oblast, kde má diamant největší obvod
Koruna - horní část diamantu od pásu k tabulce
Kaleta - maličká faseta na spodním konci diamantu
Pavilón - část diamantu od pásu dolů ke spodní plošce
Hloubka - rozměr diamantu od tabulky ke spodní plošce
Ceny briliantu se určují podle jejich velikosti, hmotnosti, vnitřní čistoty, barvy a výbrusu. Vady se označují podle povahy: jsou to např. uhlíky, vrostlice, trhlinky, péra, různobarevné tečky, mlhovinky, písek, led nebo nepřesné broušení plošek.
Dnes diamanty symbolizují věčnost a lásku. Po desetiletích, kdy diamant byl neprávem symbolem rozmarného bohatství, se opět vrací do běžného života. Oblíbenost stoupá zejména u nové generace.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
