Auto, které nebudete nikdy řídit
30. 04 2010 | Mít v garáži několik aut v hodnotě i desítek miliónů je dnes velká módní záležitost nejednoho člověka. Ale existuje jeden vůz, který možná budete vlastnit, ale nikdy ho nebude řídit. To by se totiž rovnalo společenskému harakiri. A které to je? Přece čistokrevná limuzína.
Trocha historie
Najatí, profesionální řidiči se vždy využívali k řízení parních povozů - ale i koní - a to hlavně ve Francii. Ostatně výrazy šofér i limuzína pocházejí odtamtud. Limousine je název jedné malé vesnice, v níž začali pastýři používat jako ochranu proti špatnému počasí obří plachtu. Když se později začaly vyrábět první automobily (samozřejmě bez střechy), někoho chytrého napadlo přikrývat plachtou za deště zadní část vozu, tím bohatí vlastníci aut nepromokli. Poprvé tak došlo k oficiálnímu oddělení řidiče od pasažéra. První limuzíny projektované jako prodloužená vozidla byly vyrobeny mnohem později, až roku 1928 ve Forth Smith v Arkansasu. Podle historky, která pochopitelně nemusí být pravdivá, bylo na počátku výroby auta pouhé přání jednoho místního boháče. Ten chtěl, aby mu firma Armbruster, specializující se hlavně na autobusovou dopravu, vyrobila tak velký vůz, do něhož by se vešel s celou rodinou, čítající osm členů a psa. Zákazník chtěl hlavně ušetřit náklady, protože si musel najímat na výlety a vyjížďky auta dvě - v té době se „kult plné garáže“ ještě nijak zvlášť nepěstoval.
Auta pro hvězdy a mrtvoly
Neobvyklý vůz vzbudil zaslouženou pozornost, takže se brzy přešlo na jeho sériovou výrobu. Zpočátku ovšem nesloužil jako „pozlátko na kolech“ pro přepravu celebrit či významných osob jak je tomu dnes, ale přestože ho hodně využívaly třeba velké jazzové legendy Glenn Miller a Benny Goodman. Ti k tomu však měli úplně jiný důvod než jen „masírku“. Při vystupování s omezeným počtem členů orchestru na menších akcích, se do limuzín, kromě muzikantů, vešly i jejich nástroje! Obliba limuzín ale postupně neuvěřitelně rychle rostla. Začaly je totiž využívat cestovní agentury k přepravě svých prominentních hostů, ale pravý boom nastal až poté, co si je oblíbili hollywoodští bossové a filmové celebrity. Bez nich si dnes nedokážeme představit třeba žádné zahájení festivalu. Limuzíny, sjíždějící se před kino či hotel, na sebe poutají celkem logicky pozornost davu. Uplatňovaly se však čím dál víc i v odlišném a mnohem méně atraktivním prostředí – v pohřebnictví. Některé byly konstruovány tak, aby pozůstalí mohli se svým blízkým absolvovat i poslední cestu. První část vozu tvořila sedadla a druhá, za sklem, rakev.
Pomohli prezidenti
V roce 1962 se Armbruster spojil se Stageway Coaches z Cincinnati. Tamní vývojáři vyprojektovali na podvozku z Cadillacu vůbec první šesti dveřovou limuzínu, která vypadala tak, jak ji známe dodnes. Původně ovšem byla určena zase pro pohřební službu! O něco později převzala výrobu firma Lincoln Stretch Limousines a její vedení si záhy uvědomilo, že jméno jednoho z nejuznávanějších amerických prezidentů by jí mohlo otevřít dveře i do světa politiky, což se také stalo. Rozvoji velice napomohl i americký prezident John F. Kennedy - bohužel nechtěně a posmrtně. Po atentátu na jehomosobu a následné smrti v roce 1963, se dostala do popředí otázka bezpečnosti. Kennedy jel totiž v Dallasu v otevřeném kabrioletu, takže byl snadným terčem. Bezpečnostní otázka se tak stala jednou z priorit a zájem hlav států o limuzíny prudce stoupal. Snaha ochránit jejich posádku před útokem totiž vedla k tomu, že se jako vůbec první vozy začaly vyrábět s matnými skly, aby nebylo vidět, kdo sedí uvnitř. Později se začala používat neprůstřelná skla a zvýšená pozornost se věnovala též karoserii.
Ta bývá dnes většinou opancéřovaná. Některá tak, že je podle výrobců schopna odolat i útoku bazukou! Přání zákazníka je prostě rozkazem - nejen co se týče jízdních vlastností či podvozku, ale i vzhledu a vybavení interiéru.
Dům na kolech
I ten byl zprvu trochu opomíjen. Myslelo se sice na to, aby limuzína nabízela pasažérům dostatek prostoru, ale další (dnes už běžná) vylepšení přišla až s nástupem moderní techniky. Nudné cestování boháčům krátí dobře zásobená lednička, televize, DVD přehrávač, notebook... pochopitelně nesmí chybět kbelík a v něm vychlazené šampaňské a bar nacpaný všemi možnými nápoji. Pokud se pasažér nechce unavovat naléváním, obstará to za něj jedna (či více) pěkných dívek, které agentury najímají, aby dělaly společnost a poskytovaly pasažérovi všestranné služby.
Je fakt, že sex se dá v limuzínách provozovat opravdu bez problémů. Jde tak trochu o dům na kolech (některé měří až přes osm metrů!). Sedadla z nejjemnější a nejkvalitnější kůže jsou nejen naproti sobě - ne za sebou jako v normálních autech - ale využívají se nově i rohové prostory, čímž vznikne něco jako válenda ve tvaru L. Díky této inovaci se kapacitně zvýšil počet cestujících až na deset.
Čajky a jiné pokusy
U nás se limuzíny vyskytovaly až do roku 1990 vlastně jen na fotkách. Americká Limuzína tady tehdy byla vlastně neznámá, mnozí lidé si představovali, že jde o vozy typu Tatra 603 či 613. I když to byla na svou dobu zcela jistě luxusní auta, měla k limuzínám daleko asi tak stejně jako dnes Mercedes k Trabantu. To samé se týká i ruské Čajky. Některé její modely sice měly sedadlo řidiče odděleno od prostoru pro cestující, ale tím podobnost končila. Ovšem zahraniční politici, kteří k nám po listopadu 1989 začali jezdit, stejně jako hollywoodské hvězdy, si bez nich nedovedli pobyt absolutně představit. Seznam klientů, kteří se v nich vezli, je nekonečný. Jedním z prvních byl prezident Bill Clinton, kapela Rolling Stones, Tom Cruise, Arnold Schwarzenegger, Bruce Willis a další. Dnes je ale často využívají i „obyčejní“ lidé. Toto auto si najímají na svatby, promoce a další významné události. Hodina pronájmu i s řidičem přijde (podle typu vozidla) od 1500Kč až do 2500 Kč, na den se relace pohybuje mezi 12 až 15 000Kč. Vezmeme-li v potaz, že některé události jako svatba či promoce jsou jen několikrát (někdy jen jednou ) za život, nejde o zcela astronomické sumy. A za ten pocit to mnohým stojí. Některé zážitky se totiž penězi vyčíslit skutečně nedají.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
