Vyšší spotřební daňa DPH kontra zbytečné útraty ze státní kasy
3. 02 2010 | Přišel nový rok a s ním i několik změn týkajících se každého z nás. Letošní rok by se měl, alespoň navenek, odehrávat v tempu spořivém. Úsporný balíček má snížit schodek státního rozpočtu. Z 230 miliard korun na "pouhých" 163 miliard. Snížení sice nemalé, leč částka přesto pro většinu lidí nepředstavitelná. A to si ani nemůžeme být jisti, jak to dopadne. Jedním z nástrojů snížení astronomického schodku je mimo jiné zvýšení spotřební daně a DPH.
Ať už si rád dáte pivo, cigaretku nebo jste vášnivým motoristou, budete si muset připlatit. Od prvního ledna jsou dražší pohonné hmoty i alkohol. Za velké pivo teď zaplatíte o padesát haléřů více. Pokud si nejvíce pochutnáte na "Plzni", bude Vás Vaše chuť stát rovnou o korunu více. O korunu víc zaplatíte kvůli spotřební dani také za pohonné hmoty. Toto zvýšení v sobě nezahrnuje vyšší DPH, ani důsledky růstu cen ropy, takže se řidiči mají do budoucna na co těšit. U lihu se daň zvyšuje dokonce o pět korun na litr. Co to znamená v praxi? ČTK sdělil prezident Unie výrobců lihovin, že například u vodky a tuzemáku, tolik oblíbených nápojů u nás, tak spolu s dalšími faktory může cena vzrůst až o dvanáct korun na litr. Do kapsy budou muset sáhnout i kuřáci. Od února je bude krabička stát až o tři koruny více. Stejně zaplatíte pouze pokud je Vaším oblíbeným alkoholickým mokem víno. Na něj se totiž spotřební daň nevztahuje.
Druhou "sympatickou" novinkou roku zvýšená sazba DPH. Snížená sazba daně se zvedá z devíti na deset procent, základní sazba z devatenácti na dvacet procent. Toto opatření má, společně s výše zmíněným zvýšením spotřební daně, státu přinést 23 miliard korun. Co se pro nás vyšší sazbou DPH změnilo? Podle samotných prodejců nic. A nic by se podle nich nemělo změnit ani do budoucna. Vzhledem ke konkurenčnímu boji budou prodejci růst DPH spíše eliminovat na úkor vlastní marže. I přesto tyto výroky však byly zveřejněny odhady o tom, o kolik zaplatí v souvislosti s úspornými opatřeními domácnosti více. Výdaje domácností by měly být podle ČTK měsíčně vyšší řádově o stokoruny.
Dobrá, tedy. Když už je deficit tak obrovský, je třeba jej snižovat všemi možnými způsoby. To dochází snad každému racionálně uvažujícímu člověku. Ale opravdu je tou správnou cestou zvyšování DPH a spotřební daně? Proč si mají nejvyšší schodek v historii státu "odskákat" zrovna plátci daní? Co je proti těmto příjmům do státní kasy nesmyslné rozhazování státních peněz? Stačí se zamyslet a hned Vám vytane na mysli několik případů, kdy stát platil či platí daleko více, něž je nutné. A co třeba zneužívání poslaneckých a senátorských náhrad? Nebo neochota ústavních činitelů více zdanit hazard? Snížení platů ústavních činitelů o čtyři procenta je proti tomu opravdu jen malou protislužbou. Navíc u tohoto snížení stále není dořešen problém zdanění či nezdanění náhrad.
Jaké jsou další změny roku 2010? Kupodivu to nejsou snahy ušetřit státní kase co nejvíce. Naopak! Novinka české policie, že každý zastavený řidič bude při silniční kontrole podroben testu na alkohol, stojí další peníze. A to i přesto, že podobná plošná opatření práci policie nijak nezefektivňují a naopak pasují každého řidiče do role podezřelého. Kolik tento pokus umravnit řidiče stát stojí? Jeden náustek k přístroji vyjde na pět korun. Při půl milionu testovaných tak částka naskočí na rovné dva a půl milionu. Do těchto počtů však nejsou zahrnuty náklady na měřící přístroje. Tester na alkohol stojí asi 35 tisíc korun. Česká policie by jich měla koupit dva tisíce. Když si to vynásobíme, vyjde částka 70 milionů. Na to, aby policie dostála slibům, že bude kontrolovat každého řidiče, jich bude ale nejspíše nutné zakoupit mnohem více. Pravda, oproti miliardám deficitu jsou to malá čísla, ale někde se začít musí.
Dalším novým výmyslem, tentokrát pražského magistrátu, je umístění nových odpadkových košů do metra. Ano, skutečnost, že v metru koše od 11. září roku 2001 chybí, je omezující. Jenže jeden pancéřový koš stojí 87 tisíc. Magistrát Dopravnímu podniku zaplatí všech devadesát, což dělá necelých osm milionů. Není to trochu zbytečné? Navíc když odpadek může cestující vyhodit při vstupu do prostor metra? Určitě ano. Ještě když se člověk zamyslí nad formulací, že speciální koše s dvojí vrstvou ocele usměrní případný výbuch směrem vzhůru. Nejsem si jista, jestli je o co stát. Sice mě nesmete tlaková vlna, ale pokud bude výbuch silný, propadne se na mě stropní konstrukce. Dost možná to vyjde na stejno.
Pravdou ovšem je, že tyto částky, byť vysoké, naši kasu nezachrání. Skutečné "prachy" se točí ve veřejných zakázkách, zejména ve stavbách dálnic a rychlostních komunikací. Není snad nikdo, ke komu by se nedoneslo, že jsou u nás nejdražší v Evropě. Jako vhodný příklad může posloužit pražský okruh. Původní cena z roku 1998 měla být 31 miliard. Jak je tedy možné, že nyní, kdy již byla část okruhu postavena, je ke stavbě potřeba dalších 71 miliard? Ředitelství silnic a dálnic v tom má "jasno": "Ty ceny mají dynamický vývoj, ty nemůžete vůbec srovnávat." Obdobně je tomu i u dalších zadaných staveb. Třeba u pražského tunelu Mrázovka nebo u brněnských Dobrovského tunelech. Problematika veřejných zakázek si zasluhuje vlastní téma, ale jen pro ilustraci - organizace bojující proti korupci Transparency International vyčíslila možný roční únik financí v souvislosti s udělováním veřejných zakázek až na 35 miliard korun. To nejsou zrovna malé peníze.
Zkrátka, letos se šetřit bude všude, ale politici jako by vzkazovali: "Na veřejné zakázky nám nesahejte!"
|
|
|
|
