Pro oživení paměti
23. 11 2008 | Následující dopis Jiřímu Paroubkovi byl zveřejněn 2.září 2006 v Lidových novinách. Možná by nebylo úplně na škodu si trochu připomenout jeho znění........ Dopis otiskujeme v původní podobě.
ÚHEL POHLEDU
Jiří Paroubku! V roce 1989 jsem si Tě ve výběrovém řízení prosadil za ekonomického náměstka - všeobecná a mzdová účtárna spolu s inventurním oddělením potřebovaly podle mého tehdejšího názoru „mužskou ruku“. Tvou kvalifikací bylo, že jsi byl chlap, měl vysokoškolské ekonomické vzdělání a dělal jsi u Restaurací a jídelen pro Prahu 1 ekonomického náměstka.
Určitě mi imponovalo, že jsi nebyl v KSČ, ale v Československé straně socialistické a podle mých informací jsi byl považován u restauratérů za „rebela“ - takového chlapa jsem do týmu usilujícího o „státní podnik“ potřeboval.
Za pár měsíců se ukázalo, že nejsi rebel, ale remcal, u ČSS už jsi sice nebyl, ale osvojil sis bolševické manýry. Tvou VŠE jsem nezpochybnil, ale přes Tvou ekonomickou praxi u RaJ Tě ženské z účtáren v odbornosti strčily do kapsy. Zůstalo Ti, jako jediná přednost, Tvé mužství. To ale bylo na funkci náměstka i za komunistů málo.
Z oněch společných měsíců ve firmě Obuv Praha, kterou jsem vedl, si vybavuji Tvé sklony k autoritářství, schopnost veškerou odpovědnost za vlastní chyby svalovat na podřízené, neschopnost slyšet i jiný než vlastní názor a Tvůj zvučný baryton, kterým ses snažil překřikovat oponenty. Pamatuji se, že jsem společnou poradu vedení firmy, které se tehdy říkalo „ gremiálka“, musel nejméně jednou přerušit, protože jsi mlel tzv. svou a nebylo s Tebou žádné pořízení.
Pro úplnost - těsně před listopadem 1989 jsem byl za „ nekritické uplatňování metod tržní ekonomiky“ od firmy vyhozen, následně po listopadu 1989 firemním občanským fórem instalován zase jako ředitel a pak jsem v létě 1990 z firmy šel do privátního podnikání - Ty jsi, někdy na přelomu zimy/jara 1990 odešel na vlastní žádost tajemničit k předsedovi ČSSD panu Horákovi, který se vrátil z exilu. Tím se naše cesty rozešly.
Ano, ještě jsme se náhodně potkali krátce po ukončení Jubilejní výstavy, která skončila na tehdejší dobu s neuvěřitelným schodkem deset miliard korun, kde jsi vykonával pro mne tajuplnou poradenskou činnost a chlubil ses, jak sis finančně na výstavě pomohl. Sakra, jak to, že nikoho Tvé „ poradenství“ na úkor výstavy nezajímalo? Ani ČSOB, která dluhy z výstavy převzala?!
Dalších patnáct let jsem občas zaregistroval Tvé exotické chování na pražské radnici a v údivu jsem zíral, kde Tě nešťastný Gross vyhrabal pro funkci ministra a následně Tvá nová partaj ČSSD pro výkon premiérské funkce.
Prozraď mi ještě, jak to děláš, že jsi tak publikačně plodný - registruji desítky, nebo snad už stovky článků a příspěvků do novin a časopisů za rok Tvého premiérství, když za deset let v ekonomických funkcích u RaJ a v Obuv Praha jsi dal dohromady jeden jediný příspěvek do Československého pohostinství obsahově bez chuti a zápachu ruku v ruce s tehdejší kádrovačkou z RaJ? To Tě nyní osvětluje Duch svatý, nebo máš po ruce osobního „psavce“ s copyrightem „Jiří Paroubek“? Jiří, vůbec ses nezměnil - mé hodnocení je : jsi stále ten stejný neumětel, buran z páté cenové skupiny RaJ.
Tož, trochu si za prognózuji -Tvá chamtivost vládnout České republice Ti nezbytně v politickém slova smyslu zlomí vaz. Na funkci premiéra nemáš. Dovedu si Tě představit jako aparátčíka ČSSD krajského formátu. Na Tvém příkladu se naplňuje jeden z Parkinsonových zákonů, podle kterého jsi již dosáhl na funkci, na kterou nemáš.
Před deseti lety jsem jinému buranovi z Tvé partaje jménem Miloš Zeman formou inzerátu v LN vyjádřil své opovržení - jasně, nemělo to žádný praktický význam než ukojení mého ega, že si nenechám všechno líbit. To formou dopisu dělám i nyní. Vsaď se o flašku, že premiérem už nikdy nebudeš!
Tvůj bývalý šéf - Přemysl Skála, t. č. důchodce
