Překročení rychlosti o pár kilometrů nemusí být přestupek
21. 07 2010 | Tento názor razí odborníci už několik let – malé překročení nemusí nutně znamenat přestupek, přicházet o body a platit pokuty. Tento názor konečně před nedávnem uznal i Nejvyšší správní soud.
V prosinci loňského roku dostal chomutovský řidič od městské policie pokutu 1 500,-Kč za nepatrné překročení rychlosti. Bylo mu naměřeno na padesátce 52km/hod. Pokutu posvětil magistrát a následně i Krajský úřad v Ústí nad Labem. Nejvyšší správní soud ale nakonec konstatoval, že přestupek musí být pro společnost alespoň minimálně nebezpečný. Stal se tak průlomem v posouzení přestupků a precedentem.
„Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestním činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu“ uvádí se ve výroku soudu. A správní delikty se podle něj řídí podobnými pravidly.
Konečně vítězí zdravý rozum
Pokud tedy nedošlo k překročení rychlosti na inkriminovaných místech – přechod pro chodce, blízkost školy, blízkost zdravotního zařízení apod. – ale tak jako v Chomutově na přehledném a rovném úseku těsně před cedulí konec obce (kde ostatně mají tito „státní výběrčí“ svá oblíbená místa), nejedná se o přestupek.
Ve zdůvodnění soudu se dále uvádí, že správní orgán je povinen si v přestupkovém řízení opatřit takové důkazy, které umožní rozhodnout, zda posuzovaným jednáním byl porušen nebo alespoň ohrožen zájem společnosti.
Navíc to mají být právě úředníci, kdo si má okolnosti daného případu ověřit, a ne se spoléhat jen na jakési údaje z měřícího přístroje.
Dopravní expert Stanislav Huml k tomu uvedl: „Určitě to vnímám jako průlom. Právě proto, že se tu otevírají vrátka pro normální rozum“.
Praha má toleranci
Náměstek ředitele strážníků Ludvík Klema ale ujišťuje, že v Praze by taková situace nikdy nenastala.
„Hraniční překročení rychlosti o 2 kilometry v hodině bychom nenaměřili, protože Praha má v současné době nastavené měřiče tak, že po odečtení odchylky jde o překročení nejméně o deset kilometrů v hodině,“ vysvětluje Klema.
Klema dále uvedl, že totéž platí na sedmdesátce nebo jiných předepsaných rychlostech s tím, že pražští strážníci dodržují stejné limity jako státní policie na území hlavního města Prahy.
Pokud jde tedy např. o padesátikilometrovou rychlost, obecní zřízenci pokutují řidiče až při rychlosti 63km/hod. (tři kilometry je možná odchylka měřícího přístroje).
Podle Klemy měřené úseky vyznačuje státní policie v místech častých dopravních nehod nebo v husté zástavbě, a proto v případném správním řízení nemůže nikdy chybět ani materiální hledisko ohrožení zájmu společnosti.
Ředitel dopravní policie ale ohledně tolerovaných rychlostních limitů už tak sdílný není.
Na dotaz Práva reagoval slovy: „Jestli ode mě chcete slyšet, že policisté nastaví radar na šedesát na místě padesátky, tak to vám neřeknu“. Řidič by prý takovou informaci vědět neměl.
„Při nastavování hodnot na měřiči musí policista přihlížet k dopravně-bezpečnostní situaci v daném místě,“ dodal. To, co toleruje policie v Praze, nemusí zdaleka platit v malé obci, kde často pokutují projíždějící řidiče za sebemenší překročení rychlosti. O sjednocení praxe se však neuvažuje.
Státní policie však není povinna, tak jako městská, označovat měřené úseky značkou začátek a konec úseku a může měřit kdekoliv namátkově.
Tržil hledá alibi
Rozhodnutím a zdůvodněním Nejvyššího správního soudu se ale vedení dopravní policie chce dále zabývat a Tržil již hledá skuliny v legislativě.
„Nelze ho určitě paušalizovat na všechny přestupky. V obdobném případě na jiném místě mohl soud rozhodnout úplně jinak,“ míní Tržil.
Jestli byl rozsudek zase tak průlomovým a něco se na práci správních orgánů změní, lze jen nyní těžko odhadovat. Ostatně v podstatě věci by to znamenalo odpouštět řidičům drobné přestupky a tím pádem ochuzovat státní kasu. A to si těžko někdo vezme na triko.
|
|
|
