Dělnická strana
28. 01 2010 | Jen málo politických stran a uskupení vyvolává v poslední době tak vzrušenou debatu jako Dělnická strana. I její předseda, Tomáš Vandas, je dosti kontroverzní personou. U druhého, v současnosti aktuálního, návrhu na rozpuštění Dělnické strany totiž obhajoval stranu sám.
Pokus o rozpuštění Dělnické strany proběhl již na jaře loňského roku. Návrh na její zrušení podaný tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langerem byl však zamítnut. Důvodem k tomu byly nedostatečné podklady. Druhý návrh, který byl podán na podzim loňského roku, by měl být sofistikovanější. Obsahuje fotodokumentaci a na jeho vzniku se mimo policii podílela i organizace Antifa a další organizace bojující proti extremismu. Projednávat ho začal Nejvyšší státní soud v pondělí 11. ledna. Soud skončil po čtyřech dnech a případ byl odročen. Na jeho výsledek si musíme počkat do února.
Měla by ale tato strana být opravdu zakázána?
Pouštět se do polemik na téma Dělnická strana, to je vždy pohyb na tenkém ledě. U verdiktu soudu bude hrát určitě velké slovo termín demokracie. Kde jsou hranice svobody slova a smýšlení? Potřebuje v tomto případě demokracie ochranu před zhoubným extremismem? Nebo má být straně a občanům ponechán prostor pro vlastní názor? Kdo jsou soudci, aby mohli zrušit legitimní stranu, mající své přívržence?
Mezi občany České republiky má tato extremistická strana poměrně hodně sympatizantů. Kde se tyto sympatie berou? Faktem je, že pro Dělnickou stranu je typická jistá nesnášenlivost. Stejná nesnášenlivost, která je typická i pro některé z občanů naší země. Boj Dělnické strany proti imigrantům a menšinám, na to slyší český občan. Výborným příkladem tohoto smýšlení byly incidenty na litvínovském sídlišti Janov. Stát a policie tam nechaly situaci ladem tak dlouho, až se vyhrotila. Neštěstím je, že zakročit musela extremistická strana. To ona vyslala "hlídky", které dění na sídlišti monitorovaly a během případných problémů byly připraveny zakročit. Pro občany sídliště byl ale tento zákrok, byť od radikálů, jedinou pomocí, které se jim dostalo. Není proto žádný důvod divit se, že se k Dělnické straně naklonili i takoví lidé, kteří by jinak volili úplně odlišnou stranu.
Konkrétně situace České republiky s Romskou menšinou je složitá. Ani si netroufám ji nijak hodnotit. Dovolte mi však použít jedno klišé. Spoustě Čechů se vyhlídka na republiku v duchu "Nic než národ" a "Čechy Čechům" poměrně líbí. Ale opravdu chtějí této vize dosáhnout ve společnosti strany, která je rasistická, xenofobní a nesnášenlivá? Dnes bude řešit na "vlastní pěst" problematiku Romů. Zítra se pustí do homosexuálů. Během příštího týdne zvládne likvidaci asijských obchodů, tržnic a během měsíce zavřou pizzerie, řecké a další zahraniční restaurace. Zdá se Vám to přehnané? Ano, je to nadsázka. Nicméně ne tak velká, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Věřte, že od takto smýšlející strany bychom se v průběhu času mohli dočkat podobných akcí. Svědčí o tom citace z jejich programu (k nahlédnutí na http://www.delnicka-strana.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=74&Itemid=103 )
"Jednoznačně odmítáme snahy postavit zákonem homosexuální vztahy na stejnou úroveň manželství. Žádáme zrušení zákona o partnerských vztazích. Aktivity pochybných pseudohumanistů jsou mimořádně nebezpečné pro občanský pořádek a přirozený stav společnosti a znamenají postupný morální ale i fyzický úpadek lidské společnosti. Pohlavní deviace musí být zcela jednoznačně postaveny mimo zákon."
"Požadujeme zavedení určování národnosti obyvatel republiky a jejího potvrzení do rodných a křestních listů, rovněž i občanského průkazu."
"Vypovědět ilegální přistěhovalce. Lidé bez státní příslušnosti budou vyloučeni ze všech státních podpor a dotací. Nechceme být „žumpou Evropy“ a zemí plnou imigrantů, přistěhovalců ze států bývalého Sovětského svazu, Balkánu, Asie, Dálného východu apod. Požadujeme zrušení přistěhovaleckých táborů a zrušení všech podpor pro přistěhovalce. Politický azyl či povolení k pobytu může dostat pouze osoba splňující morální kvality a odborné znalosti, u níž je předpoklad, že se přizpůsobí národním tradicím a zvykům občanů České republiky a je zde záruka plné asimilace do většinové společnosti."
"Přehodnotíme i pomoc českého státu tzv. třetímu světu, poněvadž nejsme tak bohatí, abychom mohli kdekomu pomáhat. Jsme si dobře vědomi, že problémy rozvojových zemí jsou jejich vnitřní záležitostí a že téměř veškerá zahraniční pomoc se k prostým občanům nedostane, neboť končí v kapsách a na bankovních účtech vedoucích představitelů těchto zemí či různých kmenových náčelníků, kteří pak nakupují zbraně na likvidaci své případné opozice."
Pravda, pokud si přečtete program Dělnické strany, některé z jeho částí mají svou logiku, a nebýt projevů extremismu, strana by si bývala určitě získala více příznivců. To už jsme však za hranicemi fantazie. Stačí se podívat na výčet toho "nejextremnějšího" výše a je jasné, jakým se strana ubírá směrem.
Otázkou zůstává, zda je nutné podobně radikální stranu soudně zakázat. Jasné je již nyní, že zákaz samotné hnutí nepoškodí a to bude pokračovat v šířený svých názorů jinou cestou i nadále. Neměli by si občané sami rozhodnout, zda chtějí podobnou stranu v Parlamentu a dokázat tak, že u nás demokracie opravdu funguje? Já jsem toho názoru, že ano. A jaký je Váš názor? Zanechte jej v diskuzi pod článkem.
