Kočovný bojovník - Tyson Fury

Vydal T.C.   |   Publikováno 25. 01. 2016

  • 1 / 1

Vyrostl v romsko-kočovnických kempech a jako „cikán z karavanu“ se cítí pořád. V dnešní době ale vydělává jako profesionální boxer velké peníze a poráží jedno eso za druhým. Naposledy to byl Vladimir Kličko.  

 

„Jsem muž akce ve všem, co dělám. Když piju, piju tak dlouho, dokud dokážu stát na vlastních nohou. Když jdu na čínu, jdu na čínu all-you-can-eat. Když jím koláč, sním ho celý,“ popisuje Tyson Fury a s upřímnosti dodává: „Tak nevím, co byste o mně řekli... možná že jsem idiot?“

Jindy byl ještě popisnější a upřímnější: „Jsem velmi, ale velmi komplikovaný muž. Jednu minutu dokážu přemýšlet o hvězdách a obloze, v druhé minutě o tom, jak ji někomu nahulit do obličeje.“

Jeho příběh není jen o sportovní kariéře, je i o hrdosti na vlastní původ, o násilí a bitkách, o velkém temperamentu, bojovém srdci, potřebě být protagonistou všude a za každou cenu.

Zpět do minulosti:
Když jeho otec v porodnici pokřikoval „Bude to Tyson“, lékaři se moc pozitivně nedívali. Ano, pan Fury byl sice profesionálním boxerem, ale jméno, které přidělil v roce 1988 synkovi, bylo spíš gestem soucitu, symbolem narození nešťastného tělíčka a prosbou. Na postýlce totiž leželo trpící tělíčko. Chlapeček se narodil předčasně, ještě před koncem matčina 7.měsíce těhotenství. Odborníci v bílých pláštích nechtěli nic nalhávat. „Moc šancí na přežití nemá.“ „Nepřežije dva dny.“ Oznámili lékaři rodičům. Tento verdikt bolel, pan Fury a jeho žena totiž již předtím přišli o dvě dcerky, které se též narodily předčasně. Přesto doufal a věřil, že Tyson bude mít štěstí a nejen že přežije, ale ještě to někam dotáhne.

Miminko štěstí potřebovalo opravdu hodně, během prvních pár dní v porodnici upadlo několikrát do bezvědomí. Vždy se však nechalo přivést k životu. Když dnes Tyson Fury říká, že cikánský bojovník z boje neutíká, naráží na své první dny života. Proti všem chmurným lékařským prognózám přežil.

A přežil proto, aby utíkal, a kam jinam než do tělocvičny a ringu. Otec ho vždy od boxování odrazoval, zakazoval, snažil se i malému Tysonovi vysvětlit proč by boxovat neměl. Ale marně. „ Bylo to v něm a je to v něm pořád, nic jiného ho nezajímalo,“ líčí John Fury. V tělocvičně byl Tyson pečený vařený od 12 let.

Otec se však synově inklinaci divit příliš nemohl, box byl všude kolem malého Tysona. Rodina Furyových totiž pocházela z romsko-kočovnického prostředí známého častými pěstními souboji bez boxerek a bandáží. Dokonce se někteří její členové vyšplhali až k boxerským licencím a legálním turnajům. Sám pan otec John byl v 80. letech profesionálním boxerem známým jako „Gypsy“, držel dokonce titul britské těžké váhy. V ringu byl jako doma i Tysonův strýc Peter. A historie boxu sahá až k jeho dědečkovi Bartleyi „King of Gypsies“ Gormanovi, který v 40. a 50. letech bojoval jako těžká váha v 60 zápasech. A tak kluk, co neměl vůbec přežít, naskočil do rodinné boxerské tradice plnou parou.

Už v roce 2008, to mu bylo 20let, měl v amatérské soutěži na kontě 34 zápasu, 30 vítězných, z nich 26 uzavřel KO. Amatéry Tyson nakonec opouští kvůli nesouhlasu s politikou boxerského svazu. Kromě jiného mu zazlíval, že ho neposlal na olympiádu do Pekingu. „Zůstat u amatérů by omezilo moje možnosti. Proto jsem se stal profesionálem,“ dnes přiznává.

Rozhodnutí nemusí nikdy litovat. Hned v roce 2011 poráží do té doby nepokořeného Derecka Chisoru, o rok později Kevina Johnsona. V roce 2013 sice padá na podlahu ringu po úderu někdejšího šampiona těžké váhy Steva Cunninghama, ale zvedá se a po ráně pravačkou se už naopak Tysonům soupeř nezvedne. Rok nato poráží podruhé Chisoru a v roce 2015 Christiana Hammera.

28.listopadu 2015 přichází na řadu Vladimir Kličko. O tomto zápasu Fury dlouho snil. Vladimirovi i jeho bratru Vitaliji vyčítal, že se chovají jako penzisté – vyhýbají se zápasům, o nichž vědí, že by v nich neuspěli. „Ztrácím k nim respekt. Vše je už pro ně jen byznys, o box dávno nejde,“ prohlásil Tyson. Nemožnost dostat některého z bratrů do ringu ho dováděla k šílenství. I proto, že profesionálním výtečným boxerem je jeho bratranec Hughie. A jejich cíl je zřejmý: Furyové vystřídají Kličky.

Poté, co Tyson Fury Vladimira Klička rozprášil, je meta na dosah. Vítězství znamenalo, že se romský profiboxer chlubí 25 výhrami, z toho 18 KO. Ani jednou neprohrál, ani jednou neremizoval. „Má brilantní jab, který mi připomíná Larryho Holmese,“ zní odborný verdikt jeho promotéra Micka Hennessyho, „dává údery ve skvělých kombinacích, má skvělou bradu. A ke všemu má atletickou postavu, jakou mívaly kdysi staré těžké váhy.“ Ostatně, staré časy má rád i Tyson Fury, mašina vysoká přes 200 centimetrů a s hmotností necelých 115 kilogramů. Jedním z jeho cílů, jak říká, je vrátit mistrům v těžké váze status reků, hrdinů, jaký mívali kdysi.

Komplikovaná osoba:
 „Jestli máš nějaký koule, všeho nech a přijď si to se mnou rozdat,“ vyzýval na svém twitterovém účtu 9. října roku 2013 Lennoxe Lewise, „nechám tě odnést na nosítkách, ty zasr.... kun..!“

Téhož večera měl evidentně furiantské rozpoložení a vyzval také k souboji i Davida Hayeho. Ale ani tato rukavice nebyla vhozena se ctí starých reků: „Kdykoli a kdekoli! Vyrvu ti srdce!“

Bizarní smršť urážek a výhrůžek byla okořeněna i homofobií: „Myslím, Lennoxi Lewisi a Vladimire Kličko, že jste 100% homosexuálové!“ A nezapomněl ani na své internetové kritiky: „Je tady tolik čůr...! Všichni jste kun.., co kouří pé..! Moc bych vás rád potkal, podřízl bych vám hrdla, vy bando onanistů!“

Agentura BBS trefně poznamenala, že Fury má zřejmě s Twitterem tentýž vztah jako jiní se svým psychoterapeutem.

Jeho strýc vysvětlil, že Tyson byl roztrpčený tím, že dvanáct týdnů trénoval na zápas s Hayem – aby jeho soupeř nakonec souboj zrušil. A že Tysona štve, jak na něj mnozí na internetu útočí, často kvůli jeho romskému původu. „Měl by se ale na to naučit nereagovat,“ vyslal mu doporučení.

Nakonec  sám Tyson to ví. „Samozřejmě, schytávám to každý den: Ty cikánskej bastarde, ty tlustej cigoši... všechno možný,“ přiznal v jednom rozhovoru. „Jsou to převážně facebookoví bojovníci. Vím, že bych je mohl pokousat jako pitbull, ale nechci. Nechci proto, že pokaždé, když vyhraju v ringu, ublížím jim tím tam vevnitř víc,“ vysvětluje.

Je pravda, že obvykle se jeho bojovné srdce projevuje umírněnějšími způsoby, jako například v prohlášení, které sdělil na tiskové konferenci Kličkovi: „Ve své době jste mohli přemoci spoustu rolníků v Polsku i jinde, nebojovali jste ale proti cikánskému králi. Na jednoho se teď díváte.“ A jindy dostane jeho furiantství dokonce vtipný kabát. Například když se na tiskovce objevil v Batmanově kostýmu. „Má rychlé ruce jako Ali, ale taky je skvělý mluvka,“ posoudil Furyho akce z jiné strany britský PR expert Max Clifford, „ví, jak prodávat vstupenky, ví, jak hrát hru. Mohl by být velkou celebritou, v ringu i mimo něj.“

 „Pocházíme z bojovného prostředí,“ pokračuje jeho strýc Peter, který jej jeden čas i trénoval. Tyson souhlasí: „Boxování je klíčový prvek kočovnické komunity.“ A popisuje, že zatímco jinde si malé děti kopou s míčem, „my se šermujeme pěstmi“. „Když je spor, nikdy nejdeme na policii, sundáme si košile, jdeme ven a vyřešíme to ránami pěstí. Být dobrý bojovník je jedna z nejlepších věcí v životě, které mohou být,“ skládá hold hrubým a archaickým principům romsko-kočovnické komunity.

Každý z jeho rodiny však zábrany nemá a tradiční způsoby řešení konfliktů pořád platí. Jeho otec vyfasoval jedenáctiletý trest odnětí svobody za to, že v bitce vypíchl protivníkovi oko. „Bylo to jako kdyby chtěl strčit svůj prst do mého mozku skrze oční jamku,“ popisoval u soudu poškozený, „a poté se snažil udělat totéž i s mým druhým okem.“ Bylo to vyvrcholení 12 letého sporu a nutno dodat, že na pana Johna Furyho vystartovali hned tři protivníci. A údajně dali první ránu. „Táta udělal, co musel. Nebylo to snadné,“ říká Tyson.

 „Pořád zůstávám kočovníkem,“ říká zkrátka Tyson Fury, i když dnes žije ve velkém, drahém domě. Je mužem mnoha rozporů, ale zároveň je otevřený a upřímný. Nic netají, vyzrazuje na sebe skoro vše. Přiznává, že má divné, depresivní stavy. Něco psychické rovnováhy získal narozením dvou dětí a duševně zdravého jej prý udržuje box. „Někdy si myslím, že život nemá smysl – a právě v tom funguje box,“ říká. A též bůh. Někdy se prý probudí a má pocit, že všude je hřích. „Je to tvrdá cesta, ale bůh mi dává každý den sílu drtit ďábla,“ dodává.

Aby byla jeho osobnost ještě složitější, jindy zdůrazňuje, že nechce být pro nikoho vzorem. Ostatně vysvětluje, že svět si lidi pamatuje ne podle toho, jak byli dobří, ale podle toho, jak kontroverzní věci v životě udělali. „Lidé mají v paměti Mika Tysona, ale neříkají si, že byl ́nejmladší šampion v těžké váze všech dob.“ Myslí na něj jako na někoho, kdo někoho znásilnil, ukousl někomu ucho, byl největší padouch planety,“ prohlásil.

„Nikdy nemůžete vědět, co si myslím. Moje žena nikdy neví, co udělám. Drží mě zkrátka, protože ví, že když si v pátek večer vyrazím, přijdu v sedm ráno,“ říká. Jedno však jisté je. Chce být aktérem, protagonistou, byť svérázným a nevyzpytatelným: „Být panem Nudným a sedět v koutě a být milý a potichu, to může každý. Ale ne já. Když někam přijdu, stanu se životem a duší toho místa.“

 

 
 

 

 

 

 

 

 

 

Čtěte více
Novinky
Tuto sobotu zamíří parní expres „Svatý Jiří“ na Řípskou pouť a do muzea

Tuto sobotu zamíří parní expres „Svatý Jiří“ na Řípskou pouť a do muzea

Tuto sobotu 22. dubna vypraví České dráhy parní vlak pod památnou horu Říp. Výchozí stanicí vlaku je nádraží Praha Braník s odjezdem v 9:00 hod. V Praze bude možné přistoupit ve ... čtěte hned

Speciály
Most zamilovaných na Kampě

Most zamilovaných na Kampě

Nejen na svátek sv. Valentýna se můžete inspirovat novou tradicí, která vyžaduje zakoupení více či méně bytelného visacího zámku a při romantické procházce Prahou jej společně ... čtěte hned

Holení bez pořezání

Holení bez pořezání

Kdo by neznal ten nepříjemný pocit, když se při holení nešťastnou náhodou pořeže. A to nemluvíme hned o nějaké břitvě, ale o obyčejné žiletce, s kterou to není nic ... čtěte hned

Fakta o pornu – rekordy a bizarnosti

Fakta o pornu – rekordy a bizarnosti

O rekordech a bizarnostech v pornu se toho příliš nepíše a nepublikuje. Málokdo ví, který pornoherec má nejdelší penis, co dělá držitelka největšího poprsí Lolo Ferrari, ... čtěte hned